Původně jsem vyrazil, že odlovím dvě kešky při cestě, ještě než se dočkám objednané GPSky a pořídím pár foteček okolo pro nově založenou skupinu na FLICKRu, ale nakonec to zůstalo jen u toho focení.
Původně jsem vyrazil, že odlovím dvě kešky při cestě, ještě než se dočkám objednané GPSky a pořídím pár foteček okolo pro nově založenou skupinu na FLICKRu, ale nakonec to zůstalo jen u toho focení.
Vyrazil jsem z Komárova podél Svitavy a s pár zastávkama došel do Židenic na nádraží.
Pořídil jsem pár foteček mostů
potom taky továren (potažmo někdejších jatek)
odchytil nějaké subjektivně zajímavé kompozice s kostely v pozadí
a samozřejmě koleje, kterých je v okolí nepočítaně.
Prohlížení webového obsahu na displeji i postaršího mobilního telefonu není žádná novinka, prohlížeč Opera Mini existuje již ve své třetí verzi a to jak pro platformu MIDP-1, tak i MIDP-2. Architektura typu C-S tohoto prohlížeče provádí jakési základní optimalizace stránek, ale proč neoptimalizovat přímo daný web (budu uvažovat Drupal) pro konkrétní zařízení a nezvýšit tak uživatelský komfort ještě o pár příček výš?
Prohlížení webového obsahu na displeji i postaršího mobilního telefonu není žádná novinka, prohlížeč Opera Mini existuje již ve své třetí verzi a to jak pro platformu MIDP-1, tak i MIDP-2. Architektura typu C-S tohoto prohlížeče provádí jakési základní optimalizace stránek, ale proč neoptimalizovat přímo daný web (budu uvažovat Drupal) pro konkrétní zařízení a nezvýšit tak uživatelský komfort ještě o pár příček výš?
Možnost, jak určit, jaký druh obsahu zobrazit je na základě adresy (čili www.mojeadresa.cz vs. mobile.mojeadresa.cz). Pro tento způsob asi většina lidí sáhne po následujícím kousku kódu:
$parts = explode('.', $_SERVER['HTTP_HOST']);
if ($parts[0] == 'mobile') {
$GLOBALS['theme_custom'] = 'mobile';
$base_url = $_SERVER['HTTP_HOST'];
}
Ovšem pro použití na freewebech, kdy je adresa tvořena ve třetím řádu již samotným názvem webu tento způsob není možné využít. Pokud má někdo vlastní doménu a tento způsob by mu vyhovoval, nechť tedy pokračuje na stránky Drupalu, kde se tento způsob řeší. Můj způsob spočívá v detekování prohlížeče, pomocí skriptů Skiffieho (který má funkčnost vysvětlenu i s příklady na svém blogu).
Pro jednoduché stránky se jeví jako ideální zdetekovat, jaký prohlížeč přistupuje a na základě této informace mu podstrčit kaskádový styl optimalizovaný pro tento prohlížeč. Drupalu je možné na základě této informace předhodit konkrétní téma, které má využít. Protože se jedná o mobilní zařízení, budu uvažovat téma mobile. Ovšem téma v Drupalu není jenom změna stylu, je možné odebírat jednotlivé bloky…
Sprovoznění je více než jednoduché. Stačí nainstalovat téma mobile, povolit jeho používání a v adresáři /sites/default/ přidat na konec souboru settings.php jednoduchou podmínku a nakopírovat a přiložit Skiffieho skripty.
include "accessibility.php";
if (is_mobi())
$conf = array(
'theme_default'=> 'mobile',
'anonymous'=> 'mobileVisitor'
);
Možná by ještě nebylo od věci přidat rozšíření switchtheme, kdyby přece jenom detekce nebyla stoprocentní. Potom je možné přepnout aktuální téma pomocí url, kam se přidá ?q=node&theme=nazevtematu.
Aneb přesvědčil mě Amarok? Možná, ale otázka je, co na to BFU, nebo spíš Wokýnkář… (a nebo PHOny, který mě za tenhle zápis určitě označí za nerda, pokud se sem náhodou prokliká)
Aneb přesvědčil mě Amarok? Možná, ale otázka je, co na to BFU, nebo spíš Wokýnkář… (a nebo PHOny, který mě za tenhle zápis určitě označí za nerda, pokud se sem náhodou prokliká)
Asi už nebudu mít chuť vzpomínat, jak jsem kompiloval svoje první jádro (svého času 2.2.12 na nějakých tenkrát ještě RedHatech), ani na cestu napříč spektrem všech možných distribucí, končících u Gentoo a vlastního derivátu tohoto molocha (rozumějte hnusná závislost na každodenních kompilacích čehokoliv) s Fluxboxem, věčně nefungujícími českými fonty, chybami tu i onde, v důsledku nekončícího experimentování se všemi unstable vymoženostmi a v závěru totálního krachu celého portage stromu, který zanikl v oblacích nadávek ;-).
Zajímavé ovšem je, že už si nepamatuju, při jaké příležitosti jsem spustil (potažmo nainstaloval) Kubuntu. Jako live distro mám odjakživa při ruce Knoppix, později vlastní live distro (geClusterToo – to jsem se snažil vytvořit live distribuci pro distribuování výpočtů, nebo jak se tomu říká :-)). Když zapátrám v paměti, vybaví se mi, že jsem kdysi zkoušel Ubuntu, ale znechuceně šlo CDčko do šuplíku a už se z něj nebootovalo (ale to spíš bylo alergií na Gnome, než reakce, že "tam nic není a nic se s tím nedá dělat"). Každopádně po prvním nabootování Kubuntu přesouvám své životní milníky z "před Gentoo a po" na "před Kubuntu a po". Arnold by tento stav nazval "všechno tip ťop", já řeknu, že všechno funguje jak má. Asi jsem už zestárnul, nebo jsem všech těch experimentů přesycen, ale pravdou je, že mě už ani trochu neláká všemožné nastavování a nekončící kompilace (a komplikace). Sice uznávám, že radši než "naklikat" sáhnu po textovým konfiguráku a "udělám si to pěkně postaru a ručně ;-)".
Proč to sem všechno píšu? Nechal jsem se nostalgicky unést, nebyl jsem zkrátka zvyklý na "prostě to jede", ale ano, je to tak! Nainstaloval jsem, základ jede. Potom stačilo nainstalovat Automatix2 (sada skriptů pro *buntu přidávající podporu pro uzavřené kodeky, nVidia ovladače…) a už se mi mountovaly NTFS partície i pro zápis, fungovala akcelerace… Připojil jsem analog TV kartu, okamžitě nalezena a zdetekována, připojil jsem k ní IR přijímač a nainstaloval LIRC, světe div se, dálkové ovládání okamžitě funguje! Multimedia (filmy včetně titulků s českou diakritikou), web (včetně Javy a Flashe), práce (NetBeans 5.5 včetně Java 1.6 SDK), kancelář (import MS formátů pomocí OpenOffice.Org) a další a další věci!
A cože ten Amarok v úvodu? Snažil jsem se najít přehrávač, který by uspokojil moje požadavky, na platformě Win i Linux, ale bez úspěchu. KDE aplikace jsem neměl rád, už ani nevím proč, ale jakmile jsem spustil Amarok……….scrobuje na Last.fm, má interní systém hodnocení, perfektně řadí kolekce…splnil veškeré moje požadavky, už se ho nikdy nevzdám.
Kdyby nic jinýho, aspoň ten Amarok by mě přesvědčil, bezkonkurenčně. A věřím, že takovouto vychytávku si tam najde každý, jen jde o to, přenést se přes starý zvyk (vím, o čem mluvím, brácha je zarytej Wokýnkář a taky jsem mu Kubuntu do počítače nacpal – po Suse 10.1). Pokud zvyk není, uživatel si ničeho nevšimne (BFU alias moje máti ani neví, že nepracuje pod windows, jen se diví, že ta prezentace "se třema roztomilýma pejskama a krásnou písničkou a připojeným moudrem" nudící se sekretářky se načítá tak pomalu a formátováni je občas nějak ujeté mimo). Navíc, a to je to nejhezčí, jak jsem již napsal výše – "PROSTĚ TO FUNGUJE".
Taková poměrně rychlá večerní akce, vyrazil jsem přesně v půl osmé, no a abych měl cíl, vybral jsem druhou nejbližší cache, ležící "na Klimentovi".
Taková poměrně rychlá večerní akce, vyrazil jsem přesně v půl osmé, no a abych měl cíl, vybral jsem druhou nejbližší cache, ležící "na Klimentovi".
Ovšem abych nešel tisíckrát profláklou cestou, trochu jsem si ji protáhl místy, kudy jsem nikdy nešel – až na místě, pár metrů od cíle jsem zjistil, že jsem si pořádně nezazoomoval na vrstevnice, tak jsme probrodili něco kopřiv a vyšplhali menší svah (což o to, to by nebyl problém, ale v těch sandálách a bermudách to nebylo moc příjemný ;-)).
V příšeří mezi poli, za štěkotu srnců, kterých bylo kolem mraky se nešlo vůbec špatně
v cíli nás čekala odměna v podobě keramického slona (a odevzdání chobotnice z Pecky) a Teletubbies pogů (ještě že je katolíci, kteří tu pořádají pravidelné seance nezabavili ;-))
a pak už jenom okolo podivných staveb (kterých je v okolí nespočetně), mnoha jezírek i rojů komárů zpátky domů.
Galerie je samozřejmě na Flickru, odkaz na geocaching.com přidávám taky.
V poslední době se u nás děje mnoho veselých věcí – majorem Gagarinem motajícím se okolo radaru počínaje a hádkami stylu "Your mother is so fat…" konče. A kdo neví, o čem je řeč, doporučuju se podívat tady a taky tady. Mno a samozřejmě tady. A pro toho, kdo pořád nechápe tu mám spoil.
V poslední době se u nás děje mnoho veselých věcí – majorem Gagarinem motajícím se okolo radaru počínaje a hádkami stylu "Your mother is so fat…" konče. A kdo neví, o čem je řeč, doporučuju se podívat tady a taky tady. Mno a samozřejmě tady. A pro toho, kdo pořád nechápe tu mám spoil.
Nechci se vnucovat, ale bylo mi posláno video, se kterým se opravdu musím podělit… (a hlavně se musím pochlubit skutečností, že se mi konečně povedlo rozchodit přehrávání videa uvnitř Drupal příspěvků – díky La Trine). Jedná se o klip zařazený do Europe's premier creative awards.
Nechci se vnucovat, ale bylo mi posláno video, se kterým se opravdu musím podělit… (a hlavně se musím pochlubit skutečností, že se mi konečně povedlo rozchodit přehrávání videa uvnitř Drupal příspěvků – díky La Trine). Jedná se o klip zařazený do Europe's premier creative awards.
Tak dneska jenom takový minikolečko, abych provětral psa a nafotil pár foteček tento víkend.
Tak dneska jenom takový minikolečko, abych provětral psa a nafotil pár foteček tento víkend.
Každý musí uznat, že když se takhle podívá
tak je opravdu nutné vyrazit
alespoň jsme nafotili zajímavý stromy
i odrazy jiných
no a taky nějaký kýč, aby se neřeklo 😉
Tak a důvod je tady, jako obvykle (teda kromě Dana ;-))
Tentokrát jsem banán nedostal, protože jsem byl střízlivej a choval jsem se hodně vhodně – původně jsem chtěl provést akci "account delete", ale pak jsem se začal bránit. Pár týdnů se nic nedělo, potom mi začali likvidovat druhou vesnici. Před chvílí jsem přijel ze školy od zkoušky a koukám, že na mě jdou 3 útoky, nemám palisádu a loajalita je 30% :-(.
Tentokrát jsem banán nedostal, protože jsem byl střízlivej a choval jsem se hodně vhodně – původně jsem chtěl provést akci "account delete", ale pak jsem se začal bránit. Pár týdnů se nic nedělo, potom mi začali likvidovat druhou vesnici. Před chvílí jsem přijel ze školy od zkoušky a koukám, že na mě jdou 3 útoky, nemám palisádu a loajalita je 30% :-(.
Kouknu do reportů, co je co a říkám si, že mu zruším aspoň toho senátora. Bohužel jsem akci blbě načasoval a poslal podporu o sekundu dřív, na jeho čistící útok. Říkám si no co, akce "delete account" platí pořád. O to větší bylo moje překvapení, když se rozsekal o mých pár druidů jak prvním útokem, kde přišel navíc ještě o hrdinu, tak i druhým, kde přišel o toho senátora. Moje radost je momentálně převeliká, i když se začínám pomalu bát, co mi za to provede.
Vypadalo to poměrně beznadějně, zvlášť když jsem si uvědomil, že jsem tu jak David proti Goliášovi s mýma pár vojáčkama proti parchantům, kteří mě před časem vyčistili všechny moje obrany a to i s palisádou na 20. Když jsem pak ještě poslal ve špatný čas a koukl se na soupis…nebylo to moc příjemné.
První útok
Druhý útok
Trápí mě jen jedna věc: že tam nestihl dojít můj hrdina, to by si docela dost zaexpil tímhletím masakrem, škoda, snad příště.
Aneb Medvědí soutěska, ale především výstup na Hochlantsch. Asi je to docela profláklá lokalita ve Štýrsku, ale byl jsem tam když jsem byl docela malej (i na vrcholu) a už jsem na to uplně zapomněl, takže proč si to nezopakovat?
Aneb Medvědí soutěska, ale především výstup na Hochlantsch. Asi je to docela profláklá lokalita ve Štýrsku, ale byl jsem tam když jsem byl docela malej (i na vrcholu) a už jsem na to uplně zapomněl, takže proč si to nezopakovat?
Mapka je dneska ještě více o ničem, než jak bývá zvykem, navíc jsem vrchol dohledával podle nadmořské výšky, takže netvrdím, že cesta i zaznačený vrchol odpovídá reálu, je to jenom střelené od boku. Až bude mít strýček google detailnější mapy, samozřejmě upravím. Nebo pokud někdo ví, může mi dát vědět v komentářích.
Bärenschützklamm, neboli Medvědí soutěska je údolíčko ve štýrské oblasti Fischebacher Alpen a rozprostírá se nad obcí Mixnitz.
Okolo je spousta vodopádů
různých lezoucích i chodících potvůrek
a vysokých skalních stěn
potom samozřejmě hromady schůdků a položebříků
a dalších vodopádů
Mno a když se našinec z tohoto bludiště vymotá, dá si pivko vařené v Grazu (mimochodem není nejhorší a stojí e2.80), může vyrazit k 1720m vysokému vrcholu Hochlantsch s železným křížem.
Může se pokochat krásnými výhledy
kamennými stráněmi
ztratit se v mlze
a když se prodere klečí
stojí konečně na vrcholu
a může se pokochat davem lidí, který se hromadně fotí kolem kříže na vrcholu
takže mu nezbývá, než se sbalit a prchat zpátky do údolí.
Na závěr bych chtěl podotknout, že počasí bylo načasované naprosto geniálně (wunderground.com), nepršelo, mezi mraky občas prosvitlo sluníčko, nahoře na hoře bylo příjemně teplo, mlžné mraky připlouvající z údolí byly pěkně teploučké, drobně mrholilo až ke konci zpáteční cesty a jen co jsme vlezli zpátky do autobusu, spistil se příval vody shůry. Stejně tak šlapkala i organizace cestovky, které chtě-nechtě musím udělat reklamu (i když nemám rád hromadné akce, navíc když je tam více lidí a k tomu všemu průvodce, který díkybohu kváká jen v autobuse a na cestě je mu možné utýct ;-)).
Mno, fotečky jsou pro změnu na flickru, takže stačí kouknout.
Tohle je kopeček, kde jsem snad nikdy nebyl, nebo si nevzpominam, že bych tam kdy byl. Pokud teda nepočitam, že jsem kolem něj jezdil na kole na Skaličku. Moje ex-drahá polovička samozřejmě neměla čas, tak jsem vyrazil opět sám, vlastně s Danem.
Tohle je kopeček, kde jsem snad nikdy nebyl, nebo si nevzpominam, že bych tam kdy byl. Pokud teda nepočitam, že jsem kolem něj jezdil na kole na Skaličku. Moje ex-drahá polovička samozřejmě neměla čas, tak jsem vyrazil opět sám, vlastně s Danem.
Nejprve mapička, aby bylo jasno
Začali jsme krátkou meditačkou u jezírka na bývalé hitlerově (vlastně už baťově) dálnici, kudy za nějaký rok má vést všemi v okolí tak milovaná R43.
No a protože cesta před námi více než dlouhá, moc jsme neotáleli a vyrazili dál.
Cestou jsme se dostali na místa, o kterých jsem neměl ani ponětí, že tu v okolí jsou a to tu bydlím už od narození! Nefotil jsem je, aby se nestaly moc populární a radši dávám v plén fotku Malhostovic z méně známého úhlu ;-).
Cesta polem s řepkou skoro až ke Skaličce ubíhala poměrně rychle
takže jsme se mohli stočit k potoku a pokochat se dalšíma méně známýma zákoutíma
Dan se mimo jiné nedobrovolně vykoupal, i když jsem ho na to předem upozorňoval, holt když blbne a běhá po kládě přes potok sem a tam jak blb, tak se není čemu divit. Sušil se teda na sluníčku
i během sem a tam
Šplh do kopce se mu líbil, mě už méně
spíš jsem ocenil zeleňoučkou barvu všude kolem, nejenom na přechodech druhů lesa
ale i v trávě, která lákala k rozmanitým činnostem 😉 jako například nechat se vysát klíšťatama.
Opět se mi povedlo vyfotit Malhostky z méně známého úhlu
takže jsme mohli vyrazit krajinou ne nepodobnou povrchu Marsu směrem domů.
Samozřejmě další fotky jsou na Flickru, já jen, kdyby někdo zapomněl ;-).
