Jméno: Václav Balák
Povolání: Výzkumník a vývojář

Je vhodné každý web začít nějakým úvodem, proto existuje tato stránka, kde je pár informací o mé maličkosti. Nebrání to však nikomu v okamžitému pokračování na blog, vlastně se to víceméně doporučuje. Řádky níže uvedené mohou být určené pouze otrlejším či geekovštějším jedincům, či mohou někoho dokonce urážet!

Náplň dní a nocí: Kódování, naivní snění, nekonečné přemýšlení, šlapání světa s rancem na zádech, koukání na západy slunce a pořizování fotek toho všeho, posluchání všemožné hudby, obdivování psů (a vlastně fauny i flóry všeobecně, včetně medium hovězích stejků) a jejich paniček, registrování se na kdejaké bety a startupy a mnohé další darebačiny.

Fáze geekovitosti:

• Fáze „zvedni bednu, udělej krok…hoď banán“: první nesmělé krůčky s Karlem na Tesláckých IQ151, snaha pochopit vykreslování budov ve hře Gorillas v QBasicu na MS-DOSu.
• Fáze „musím se vejít do 49 Bajtů“: Borland Pascal je výborný nástroj na výuku programování, ale když už se dají psát celé funkce inline v Assembleru a umí to objekty, proč si během nemoci nenaprogramovat vlastní window manager (včetně nakreslení ikonek) jako takovou nepovinnou část domácí úlohy z programování? ve volném čase je vhodné si počíst ve Výhni a pokusit se stáhnout výherní příspěvky ještě aspoň o jeden Bajt dolů (samozřejmě dělám pouze v Hive, protože jsem hardcore). Phrack, 40Hex, 29A, hysterku a ohromný archiv disassemblovaných virů a vlastní červy ve všech učebnách na škole radši zmiňovat nebudu.
• Fáze „na tom céčku něco bude“: zatím víceméně ze školní povinnosti listování knížkou pana Herouta a psaní jednoduchých domácích úloh, prioritu mají stále Pascal projekty a snaha o vlastní bootloader.
• Fáze „ty internety jsou mazec a Professional Home Pages taky“: asi jako každý študák tvořím vlastní redakční systém a objevuju kouzlo inner joinu, group by a dalších „síkl“ sladkostí, doma mi začíná pištět modem a díky zahlcení informacema i v hlavě.
• Fáze „blbne mi grafická karta, pohrabu se v jádře“: asi plné propadnutí Linuxu – z Red Hatů skrze Slackware a mix LFS a Slackware se probojovávám k novince – Gentoo. modem hučí nonstop, rodiče se diví účtům za telefon, nekonečné kompilace, vrtání se v jádru (pudla).
• Fáze „hračičkování je ztráta času, proč nepoužívat prostě něco, co funguje“: emerge neemerguje, stěrače nestírají a blinkry neblikají. jdu s každou (distribucí), přichází *Ubuntu a prostě funguje, proč se v tom vrtat?
• Fáze „vystřízlivění – nic není tak pěkné, jak vypadá“: první větší pracovní projekt psaný v PHP a v hlavě otázka, jestli se každý programátor zpětně stydí za svůj napsaný kód (nebo aspoň za ten, kdy ještě nerefaktoroval a netestoval). PHP znamená Personal Home Pages a nijak tomu nepomůžou žádné frameworky, jako je Code Igniter či CakePHP. ORM je krásná meta, ale stejně budeme používat relační databázi a ten předchozí bastl, kde byl i xmlhttprequest psán mnou.
• Fáze „není tu nějaký zavěšený kafe?“ – nejprve NetBeans, pak Java Studio Creator, JSF, IceFaces, Eclipse – dokonalost. Kdo může říct, že se k Javě dostal skrze webové projekty? Všechno tohle je snad nebe samo, jsou tady funkční prostředí, mraky dokumentace, ukecané komunity (teda až na Alfresco), frameworky na to i tohle…
• Fáze „injektuji, tedy jsem“: pro jistotu udělána certifikace, abych si byl jist, že se mi ta Java opravdu tak líbí. Posilněn Alfrescem a jeho hákováním se dostávám ke Springu a opět žasnu a totálně se ztrácím v jeho komplexnosti a vzrušující složitosti. Fascinují mě věci jako semantika, AOP, IoC, mikroformáty, datamining, genetika a vlastně dál ani nevím, protože v této fázi ještě pořád jsem.
• Fáze „a hele, já mám vlastní nohy“: vyzkoušel jsem si velké projekty pro Česk* (Česká pošta, Česká televize, ČEZ) a zjistil, že sice obrovskej projekt, ale ztratí se v nich, jako kapka v moři. Navíc o tom člověk nemůže mluvit a vlastně ho to vůbec netěší… Takže jsem směle podal výpověď a zkusím se životem chvíli protloukat sám! (2012)
• Fáze „opusť vývojářskou komfortní zónu“: Java je velice příjemná, ale člověk by měl pravidelně narušovat svoji komfortní zónu, tudíž po nějakých osmi letech se vracím k C++ a tvořím jakousi protokolovou gateway s vlastní SQLite úschovnou mezi WSDL pro OCPP na straně jedné a seriákem na Fatek PLC na straně druhé, jako bonus na platformě ARM. K srdci mi to neroste, Java je Java! (2013)