Tohle je kopeček, kde jsem snad nikdy nebyl, nebo si nevzpominam, že bych tam kdy byl. Pokud teda nepočitam, že jsem kolem něj jezdil na kole na Skaličku. Moje ex-drahá polovička samozřejmě neměla čas, tak jsem vyrazil opět sám, vlastně s Danem.

Nejprve mapička, aby bylo jasno

Začali jsme krátkou meditačkou u jezírka na bývalé hitlerově (vlastně už baťově) dálnici, kudy za nějaký rok má vést všemi v okolí tak milovaná R43.

No a protože cesta před námi více než dlouhá, moc jsme neotáleli a vyrazili dál.

Cestou jsme se dostali na místa, o kterých jsem neměl ani ponětí, že tu v okolí jsou a to tu bydlím už od narození! Nefotil jsem je, aby se nestaly moc populární a radši dávám v plén fotku Malhostovic z méně známého úhlu ;-).

Cesta polem s řepkou skoro až ke Skaličce ubíhala poměrně rychle

takže jsme se mohli stočit k potoku a pokochat se dalšíma méně známýma zákoutíma

Dan se mimo jiné nedobrovolně vykoupal, i když jsem ho na to předem upozorňoval, holt když blbne a běhá po kládě přes potok sem a tam jak blb, tak se není čemu divit. Sušil se teda na sluníčku

i během sem a tam

Šplh do kopce se mu líbil, mě už méně

spíš jsem ocenil zeleňoučkou barvu všude kolem, nejenom na přechodech druhů lesa

ale i v trávě, která lákala k rozmanitým činnostem 😉 jako například nechat se vysát klíšťatama.

Opět se mi povedlo vyfotit Malhostky z méně známého úhlu

takže jsme mohli vyrazit krajinou ne nepodobnou povrchu Marsu směrem domů.

Samozřejmě další fotky jsou na Flickru, já jen, kdyby někdo zapomněl ;-).