Po jistem update systemu pred nekolika mesici mi zacalo kolabovat Chromium, ale mira kolapsu byla jeste tolerovatelna – cca 2x za den jsem provadel killall a myslel jsem, ze je to nejakym pluginem ci chybou v konfiguraci. Od vcerejska to zacalo kolabovat nepretrzite a stalo se temer nepouzitelnym, tak jsem se rozhodl s tim zacit … Pokračovat ve čtení „Problemy s chromiem na Ubuntu LucidLynx“
Po jistem update systemu pred nekolika mesici mi zacalo kolabovat Chromium, ale mira kolapsu byla jeste tolerovatelna – cca 2x za den jsem provadel killall a myslel jsem, ze je to nejakym pluginem ci chybou v konfiguraci. Od vcerejska to zacalo kolabovat nepretrzite a stalo se temer nepouzitelnym, tak jsem se rozhodl s tim zacit neco delat a co s tim delam budu psat prubezne sem, protoze jsem se stale nedobral reseni.
Stale jsem mel za to, ze je chyba v konfiguraci meho pocitace, protoze na jinem mi vsechno fungovalo bez problemu (totozna distribuce, verze…), pak jsem ale udelal update virtualu a stalo se mi to stejne, takze jsem si uvedomil, ze na onom jinem stroji mam novejsi verzi Ubuntu a tento problem tudiz postihuje verzi 10.04, takze jsem mel prvotni keywords pro reseni situace. Jeste predtim jsem pro jistotu odinstaloval flash. Napadu a rad jsem potom postupne vyzkousel nekolik:
Smazat ~/.config/chromium a ~/.cache/chromium a po nastartovani nepovolovat synchronizaci s google uctem. Provedl jsem a skoncil s vysledkem, ktery ilustruje nasledujici obrazek (a aspon me to docela rozesmalo). V kazdem pripade mazani techto adresaru jsem provadel v kazdem mezikroku, kdyby nahodou neco… Nejzajimavejsi na tomto celem je, ze i kdyz jsem smazal veskere konfiguracni soubory a nepovoloval synchronizaci, presto obcas se mi stalo, ze byly predvyplneny formulare!!! Tento jev si nedokazu nijak vysvetlit.
Zdechly chrome
V dalsim kroku jsem si vzal k ruce seznam prepinacu pro spousteni chromia a pokusil jsem se ho spustit v debug rezimu s vypnutymi vsemi pluginy, javascriptem, javou… a mam z toho dojem, ze za vsechny ty problemy muze javascript. Ale web byl totalne nepouzitelny – nemluvim o tom, ze zmizelo pohodli, ale obrovske mnozstvi sajt bylo naprosto neovladatelnych, takze taky tudy cesta nevede.
Jako mezikrok jsem zauvazoval o debugovani, ale proboha – copak mam jako uzivatel mit cas instalovat gdb a vrtat se v tom? Z toho uz jsem vyrostl, kdyz jsem dal do haje Gentoo!
Jedeme dal – na ubuntu foru to par lidi resilo, vyzkousel jsem vsechny jejich tipy: purge, alternativni repozitar (ne doporucovany beta, ale daily builds, takze jsem vyzkousel i verzi 17.0.926.0) a nakonec jsem zkusil stahnout i primo chrome od Googlu.
Na jinem foru lidi zkouseli dalsi alternativni repozitar pro updaty Xek, takze jsem taky zkusil updatovat Xorg a ovladace, odstranit nepouzivane… A vysledek? Haha!
Dalsi mezikrok bylo zkusit to zbuildovat, ale ty prerequisities a predevsim naroky hardwarove (10G na disku, 4G pameti, 8G swapfile) a casove (uz ted s tim zabijim vice nez dost casu) – takze strucne receno: „srsly, wtf?“
Ve vyse uvedenem foru byl zminovan i upgrade jadra, na coz me privedla i jina diskuze, takze jsem stahnul nejprve 2.6.35-30 a ono (pro zmenu) nic. Dalsim jadrem na zkousku je 2.6.34…a nic. Mam dojem, ze uz delam zoufale kroky, ktere s tim nemaji nic spolecneho.
Vzhledem k tomu, ze na to nemam nekonecne mnozstvi casu, tak asi udelam upgrade systemu na nejakou vyssi verzi, coz jsem nechtel, protoze 10.04 ma byt LTS. Jak vidno, tak zrejme neni a rozumneho reseni se nemuzu dogooglit. Otazka je – je to ostuda pro me, nebo pro Ubuntu?
Dneska jsem si byl v krámu vyzvednout novou hračku – netbook s Tegrou a běžícím Androidem. Chvála a vlastnosti je možné se dočíst všude možně po webu, já bych s dovolením shrnul některé moje první dojmy (teda funkční, nebudu se tu rozplývat, jak je to tenké, lehké a nehlučné :-)). První dojmy jsou takové … Pokračovat ve čtení „Toshiba AC100“
Dneska jsem si byl v krámu vyzvednout novou hračku – netbook s Tegrou a běžícím Androidem. Chvála a vlastnosti je možné se dočíst všude možně po webu, já bych s dovolením shrnul některé moje první dojmy (teda funkční, nebudu se tu rozplývat, jak je to tenké, lehké a nehlučné :-)).
ToshibaAC100
První dojmy jsou takové rozporuplné, nějak tam nic nefunguje. Zvyk z dotykového ovládání mě pořád nutí se dotýkat displeje, touchpad pořád zůstává opomenut, protože ta myš je taková nějaká…prostě divná, takže používám k ovládání především kurzorové klávesy, ale i tak se to chová jinak, než normální systém (checkboxy se neoznačují mezerníkem, ale enterem, klávesa tab neskáče na další prvek formuláře…ale to chce zvyk a cvik). Netbook byl dodán s Eclairem (2.1), ale po chvíli laborování (především s hledáním, kde potvrdit EULU a TOS, aby mě to vůbec pustilo dálo, protože to hned po startu celé spadlo) mi byl nabídnut update na Froyo (2.2) tak updatuju a mezitím hledám informace, jak tam dostat googleApps a píšu tenhle post :-). Stávající Camangi market mě přinutil se zaregistrovat, ale nedokáže se spustit – ihned po přihlášení padne na hubu a zkouší se spustit znovu, takže kdybych nebyl několikaletý androiďák, asi bych tahal ven baterku. Další věc, která mě zpočátku zarazila, je občasné vypnutí displeje (po patřičném timeoutu samozřejmě), jak je zvykem – nejprve se intenzita svitu zmenší na polovinu, pár vteřin počká a potom zhasne. Ovšem když pohasne a já hýbu myší a třískám do klávesnice, tak stejně zdechne (naštěstí jen občas). Další nedoladěností je zobrazení neexistence datového připojení v horní liště. (Po update na 22 je to ok) Mám verzi pouze s wifi, takže bych čekal, že si výrobce dá práci a upraví image, aby se tam nezobrazovalo to, co nemá. Ale tak co už, ničemu to nevadí.
Nyní bych si dovolil v několika krocích sepsat postup pro nahrání googleApps, protože nalezené howto je takove nějaké necelistvé (bez odkazů a konkrétních informací). Vycházím z návodu pro dodání googleApps do emulátoru v rámci SDK, který jsem absolvoval o víkendu a zadařil se.
Prvním krokem budiž update na 2.2 pomocí Toshiba Service Station, jak je vidět na screenshotu, já již mám oněch cca 200MB skoro staženo.
Průběh aktualizace
Zatímco se instaluje aktualizace bych doporučil projít můj starý blogpost, bude se nemálo hodit.
Také by asi bylo vhodné zmínit následující: podle tohoto návodu by měl postupovat ten, kdo alespoň trochu ví, co dělá. Je vhodné si jej nejprve projít, aby se předešlo nejasnostem, a až teprve poté postupovat krok za krokem. Také předesílám, že nechci nést (a ani neponesu) následky za možné způsobené problémy způsobené aplikováním níže uvedených postupů.
No a protože potřebujeme roota, bude nutné to nějak provést, takže je vhodné začít na XDA developers a pořídit si SuperOneClick (mělo by to fungovat i pod Linuxem, ověřím v dalším kroku, teď instaluju mono). (Nefunguje)
Tak z jiného soudku, asi bude potřeba root, čili návod zde. (nefunguje)
Ok, tak po hlavě do toho konečně, už to mám týden rootnuté a pořad nemám dopsaný tenhle blogpost. Nvidia taky odstranila Linux4Tegra projekt z jejich downloadů, spálil jsem si obličej a mnohé další radosti, jako třeba objevení důvodu zřejmého blbnutí předchozího návodu – kvůli oprávněním, takže to zkouším jinak:
Stáhnout balík s Froyem pro devBoard Tegra 250 ze stránek nvidie, rozbalit a nainstalovat, bude potřeba aplikace nvflash,
stáhnout upravený bootloader – fastboot.stock.bin od Ilya Petrova z repozitáře na GitHubu,
stáhnout aktualizovanou implementaci wpa2 – wpa_supplicant včetně konfiguračního souboru, také z GitHubu,
V tomto okamžiku již není potřeba nic dalšího stahovat, takže můžeme flashnout bootloader a stáhnout osmou partition, což je /system. Je nutné zařízení nastartovat v recovery režimu, takže vypnout Toshibu, napíchnout USB kabelem, přidržet Ctrl+Esc a podržet power na pár vteřin, power po chvíli pustit a když se rozsvítí LEDka power, pustit i zbytek. Nic víc se nerozsvítí, obrazovka zůstane mrtvá. (v tomto okamžiku předpokládám bezproblémovou komunikaci zařízení a počítače, jak jsem uváděl výše, dle starého blogpostu) Pro následující kroky je potřeba být rootem, takže pod sudem 🙂 nejprve flashneme nový zavaděč a potom přečteme onu osmou osudovou:
Získanou partition je teď možné přes loop připojit a začít kopírovat (přepisovat):
do adresáře /app přijde Term.apk, Superuser.apk, Vending.apk a GoogleServicesFramework.apk (dvě poslední z cyanogen gapps balíku). Je vhodné překontrolovat vlastníka – ve všech případech by to měl být root:root;
v balíku od Cyanogena jsou ještě adresáře etc, framework a lib, je vhodné je kompletně zkopírovat na odpovídající místo a nastavit všude opět vlastníka root:root (řeč je pouze o těchto adresářích, v žádném případě ne o kompletním adresáři app!!);
teď je na řadě wpa_supplicant, doporučuji si původní včetně konfiguráku zazálohovat (lokálně – *.bak), zálohu původního image 8. partition pokládám za samozřejmost. Ve staženém balíku se soubor nachází oba soubory nacházejí v podadresáři wifi – takže binárka do /bin a konfigurák do /etc/wifi, opět pozor na vlastníka a práva – mělo by to vypadat nějak takhle: [sourcecode language=“plain“]-rwxr-xr-x 1 root 2000 337656 2011-03-21 23:18 wpa_supplicant
[/sourcecode]
zkopírovat do adresáře /bin binárku su ze stejného balíku, ve kterém se nacházel Superuser.apk. Tady ovšem pozor na oprávnění, bude potřeba SUID (pro stručnost řekněme chmod 6755) s výsledkem:[sourcecode language=“plain“]-rwSr-sr-t 1 root 2000 26264 2011-03-29 12:51 su[/sourcecode]
A je nakopírováno, takže je možné odmountnout image a přenést jej zpátky do zařízení, opět pomocí utility nvflash:
[sourcecode language=“plain“]shmoula tegra_froyo_20110207 # LD_LIBRARY_PATH=. ./nvflash -r –download 8 part8.img
Nvflash started
[resume mode]
sending file: part8.img
/ 314572800/314572800 bytes sent
part8.img sent successfully[/sourcecode]
Hotovo, teď je možné Toshibu vypnout (podržet power), odpojit usb kabel a provést wipe (tovární nastavení): takže podržet tlačítko home a power a v objevivším se menu vybrat první volbu (aka zmáčknout klávesu 1). Chvilku to potrvá a potom se systém sám restartuje a naběhne úvodní Toshibácké nastavení data, wifi… takže ponastavovat a po připojení je možné v menu spustit market a pomocí průvodce se přihlásit do svého googleAccountu.
Zjištěné problémy:
Market je stabilní asi jako jistý známý systém jisté známé firmy, spíše ještě méně, ale aspoň funguje 🙂
Občas bývají problémy s připojením k neznámé wifi, proto přímo v zařízení existuje vytvořená kopie wpa_supplicant.bak, příkaz su a možnost remountnutí /system partition pro rw
Terminal.apk v některých (neznámých) případech nefunguje, je nutné jej nainstalovat z marketu
Protože mi vypršela studentská licence na WinXP, royhodl jsem se celý systém přeinstalovat a když už, tak pořídit i nový disk. Nejprve jsem vybíral v terabajtových velikostech, ale pak se mi to rozleželo a říkám si, že je to zbytečné – proč pořizovat velký disk, když na něm stejně nic mít nebudu a tak jako … Pokračovat ve čtení „Jak jsem dělil SSD“
Protože mi vypršela studentská licence na WinXP, royhodl jsem se celý systém přeinstalovat a když už, tak pořídit i nový disk. Nejprve jsem vybíral v terabajtových velikostech, ale pak se mi to rozleželo a říkám si, že je to zbytečné – proč pořizovat velký disk, když na něm stejně nic mít nebudu a tak jako tak to bude pomalé a žravé. Praštil jsem se přes kapsu a provedl rychlé rozhodnutí pořízením SSD disku od Intelu X25-M o kapacitě celých 80GB :-). Krabička má velikost 2,5″ disku a není k ní dodávána žádná redukce do 3,5″ pozice, tak jsem ji jenom připojil a položil dovnitř bedny bez šroubování (nemá žádné mechanické součásti, tak je to jedno).
Jak jsem teda disk(-y) dělil? Jednoduše – na SSD mám pouze root o velikosti 30GB (sdb1). Na standardním disku jsem vyvedl dělení následující (bohužel jsem neměl kam zazálohovat stávající data, proto je řazení takové nešťastné):
na sda1 mám /tmp o velikosti 1GB
na sda2 se nachází /home s velikostí 15GB (mám tu pouze jeden účet, data jsou na sda5, příp. do budoucna na NAS)
sda3 je prázdný 25GB oddíl a čeká, až se bude na něco hodit (možná pořídím widle a tohle bude datová část, systém přijde na SSD)
sda5 jsou ona výše zmíněná data, 95GB mountnutých na /home/dokumenty
sda6 je swap o velikosti 8GB, o němž si myslím, že je zbytečný, ale poměříme a uvidíme, viz. níže
a konečně sda7 je /var s velikostí 4GB
Po nainstalování systému, restartu a proběhnutí POSTu, nestačilo ani bliknout logo systému a už na mě koukal login box do systému, tohle jsem vážně nečekal, rychlost neuvěřitelná! Nebudu tu měřit starty systému ani aplikací a rozebírat různé konfigurace, jsem pouhý uživatel :-). Co jsem chtěl bylo zrychlit Eclipse a kompilaci a deployování vůbec, takže jsem přesunul Eclipse tak i repozitář pro Maven do /opt. Bohužel, zrychlení příliš citelné nebylo (konkrétní čísla opravdu poskytovat nebudu, nemám), navíc pořád docházelo k zápisům, tak se Eclipse moc nenadálo a letělo zpátky z SSD, Maven repo zůstalo, protože se z něj pouze čte (v určitých fázích, samozřejmě :-)). Kořenový adresář tedy slouží pouze ke čtení, což mám měřením ověřeno, samozřejmě při aktualizacích je nutné zapisovat, ale tento zápis je omezen na minimum, díky separátnímu /var na plotnovém disku.
Další sledování ukázalo, že velikost oddílu s /var byla zvolena příliš malá, zřejmě by byl vhodný alespoň dvojnásobek, uvidíme, jak se to rozroste. Kořenový adresář je obsazen z pouhých 14%, kdežto /var už ze 24%; jak jsem napsal, jsem zvědav za nějaký čas, zatím bych se nebál. Co se týká paměti a obsazenosti swapu, tak jsem to velikostně asi zbytečně přehnal, pouhý běžící Chromium browser (nad XFCE) se tváří „relativně nenáročně“:
Stav paměti a swapu při spuštěném samotném Chromiu
a když k tomu všemu spustím ještě Eclipse (STS) a nahodím Tomcat s několika deploynutýma aplikacema tak se to trochu změní (možná bych mohl vyzkoušet, jak s těma číslama zahiphopuje Alfresco :-)):
Stav paměti a swapu při spuštěném Chromiu, Tomcatu a STS
Jak to celé shrnout? Asi tím, že to byl dobrý kup – systém je citelně svižnější, boot je okamžitý, jen pro vývoj se zrychlení nijak citelně neprojevilo, čekal jsem víc. Teď to chce trochu času, aby se mi potvrdila i správnost rozdělení disku (a hlavně nějaké použitelné NAS řešení s RAID5 a nízkým příkonem :-D).
I tried to install Alfresco PHP Library and install it on my kubuntu developing box and it's really very easy to get it running! Instalation procedure for windows is described in Alfresco wiki, but there are some differencies.
I tried to install Alfresco PHP Library and install it on my kubuntu developing box and it’s really very easy to get it running! Instalation procedure for windows is described in Alfresco wiki, but there are some differencies.
To get it running it’s needed to install apache and php:
sudo apt-get install apache2 libapache2-mod-php5
Then you need to download PHP Library from Sourceforge. After that you can unpack it somewhere; good place is for example /usr/share/php/alfresco-php-library. Now it’s not bad to set virtual directory to that directory. So edit your /etc/apache2/conf.d/alias file and add something like this:
Alias /Alfresco/ /usr/share/php/alfresco-php-library/
<Directory /usr/share/php/alfresco-php-library/>
Options Indexes FollowSymLinks MultiViews
AllowOverride All
Order allow,deny
Allow from all
</Directory>
Also including this directory automaticaly (/etc/php5/apache2/php.ini) should be cool:
Na serveru IBM developer Works vyšla série článků, která se zabývá vývojem pod Linuxem na Playstation 3. V prvním díle je popsáno, jakým způsobem vůbec Linux na tomto stroji běží, či jaká jsou omezení a dále se věnuje instalaci Fedory, ve druhém díle je potom prostor věnován optimalizacím systému za účelem získání více volné paměti. A konečně ve třetím díle se autor věnuje optimalizacím grafického prostředí, aby bylo použitelné.
Na serveru IBM developer Works vyšla série článků, která se zabývá vývojem pod Linuxem na Playstation 3. V prvním díle je popsáno, jakým způsobem vůbec Linux na tomto stroji běží, či jaká jsou omezení a dále se věnuje instalaci Fedory, ve druhém díle je potom prostor věnován optimalizacím systému za účelem získání více volné paměti. A konečně ve třetím díle se autor věnuje optimalizacím grafického prostředí, aby bylo použitelné.
Spíše než nějaká vývojová příručka mi tato série ovšem připadá více jako informace o způsobu, jak Linux na PS3 běží a jak provádět základní optimalizace, aby byl vůbec použitelný na tomto stroji. Co mě ovšem vůbec nepotěšilo je, že po přečtení se mi definitivně rozplynul sen zprovoznit na PS3 World of Warcraft, takže koupi této mašinky oppět o něco oddálím, pokud do ní vůbec půjdu. Škoda :-(.
Dalším krokem je vytvoření "virtualního harddisku", na který budu postupně přesouvat jednotlivé Androidí komponenty. Jedná se o soubor, ve kterém jsou "čtyři partišny" naformátované souborovým systémem ext3. V tomto kroku využívám virtuálního stroje v podobě v qemu běžícího Damn Small Linuxu, který jako disk využívá právě onen "virtuální disk". Ale popořádku.
Dalším krokem je vytvoření "virtualního harddisku", na který budu postupně přesouvat jednotlivé Androidí komponenty. Jedná se o soubor, ve kterém jsou "čtyři partišny" naformátované souborovým systémem ext3. V tomto kroku využívám virtuálního stroje v podobě v qemu běžícího Damn Small Linuxu, který jako disk využívá právě onen "virtuální disk". Ale popořádku.
Nejprve vytvořím prázdný soubor o velikosti cca 5*128MB, konkrétní rozpis bude následovat.
V tomto virtuálním stroji potom fdiskem rozdělím tento disk, abych měl na první oblasti sloužící jako root bylo 128M, na druhé, která bude sloužit jako swap/cache bylo taky 128M, na třetí se bude nacházet samotný systém a mělo by postačovat 256M a zbytek bude pro uložení uživatelských dat.
Teď je nutné oblasti naformátova a přidat jurnal (taky uvnitř DSL)
Dalším krokem je instalace boot loaderu – GRUBu. Na této jednoduchosti jsem zůstal docela dlouho "viset", protože jsem neprováděl dostatečně "RTFM" :-D. Aneb jednoduše řečeno, používal jsem grub-install nacházející se v DSL, ovšem jedná se o verzi 0.91, takže jsem pokaždé končil s hláškou "No setup signature found…". Až jsem si opravdu přečetl jediný thread, bylo jasno a do boot/grub putovaly soubory z verze 0.97. A najednou, všechno v pořádku! Ale pěkně popořadě: první oblast, označenou jako root, využiju i pro umístění adresáře se soubory potřebnými pro zavedení systému – boot. Pro zjednodušení použiju grub-install (musí se jednat o onu verzi 0.97 a vyšší, pokud je použito distribuční jádro dodávané s Androidem – 2.6.27) uvnitř DSL, hda1 je připojeno na /mnt/hda1.
Tyto soubory však mám zatím pouze uvnitř mého installer.img, případně v adresáři mydroid/out/target/product/eee_701. Pro jejich přenesení používám namountování mého virtuálního disku pomocí offsetu. Nejprve musím zjistit, kde jednotlivé oddíly začínají. K tomu použiju fdisk uvnitř DSL:
Offset vypočítám, když vynásobím počáteční sektor 512. Offset prvního oddílu je tedy 63*512=32.256. Tento oddíl teď můžu připojitjako loopback zařízení a zkopírovat do adresáře boot soubory kernel a ramdisk.
6. $ mount -t ext3 -oloop,offset=32256 disk /mnt/hda1 7. $ cp ~/mydroid/out/target/product/eee_701/kernel /mnt/hda1/boot 8. $ cp ~/mydroid/out/target/product/eee_701/ramdisk.img /mnt/hda1/boot
Teď je možné disk odpojit a nabootovat jádro pomocí qemu. Nedostaneme ovšem shell, protože tu zatím nejsou nahrané žádné soubory.
Uvízl jsem na mrtvém bodě a nemožnosti vytvořit ramdisk, stejně tak mi nejde do hlavy jakási nekompatibilita mezi jednotlivými verzemi gzipu. Aneb zřejmě nebootuju, alespoň ne způsobem, který by měl fungovat.
Uvízl jsem na mrtvém bodě a nemožnosti vytvořit ramdisk, stejně tak mi nejde do hlavy jakási nekompatibilita mezi jednotlivými verzemi gzipu. Aneb zřejmě nebootuju, alespoň ne způsobem, který by měl fungovat.
Ztroskotal jsem na snaze vytvořit vlastní initrd z ramdisku vytvořeného automaticky při sestavování Androida. Vytvořený ramdisk.img je archiv vytvořený pomocí cpio, tak jsem si řekl, že nejjednodušší bude jej rozbalit, poupravit a znovu zabalit. Logické, jednoduché…
1. $ mkdir ramdisk && cd ramdisk
2. $ zcat ../ramdisk.img | cpio -i
teď mám rozbalenou adresářovou strukturu, neudělám žádný zásah a zabalím zpět
…ale bohužel nefunkční pro bootování, soubory nejsou totožné.
Už hlavička (resp. začátek) je okem rozeznatelný – původní ramdisk začíná čísly, ve druhém vytvořeném ramdisku je znatelná struktura filesystému. OK, projdu si make soubory a zjistím, jak je to baleno. Ještě před tím jsem ale vyzkoušel, soubor ramdisku gzipem rozbalit a znovu zabalit. OUHA – rozdílné! Pokud ovšem rozbalím obsah a hned jej skrze rouru zase zabalím, tak jsou totožné, viz následující výpis:
$ zcat ramdisk.img > ramdisk
$ gzip ramdisk
$ ls -la ramdisk* && diff ramdisk.img ramdisk.gz
$ zcat ramdisk.img | gzip > ramdisk2.img
v tomto případě jsou už stejné
Tímto způsobem vytvořený (rozbalený a znovu zabalený pouze gzip archiv) ramdisk jde bez problémů použít pro nabootování (narozdíl od rozbaleného kompletního archivu pomocí cpio).
Resp. použitá, ale taky nefungovala, takže jsem vděčný za informaci o těch parametrech. Každopádně následující informace by se mohly v budoucnu taky hodit, proto si je sem poznamenám. Jedná se o vytvoření prázdného souboru, vytvoření filesystému v něm a jeho připojení pomocí loopback zařízení. Tento postup je detailně popsán v návodu na tvorbu LiveCD distribuce Gentoo.
Tak jsem si slibil, že si zkusím pohrát s Androidem a ideálně jej dostanu do ps3. To samozřejmě až v nějaké další části, nejprve se zkouším dostat do obrazu a rozjet jej alespoň na x86 platformu. Nějaký částečný success už jsem utrpěl, ovšem jsou tu i "drobnosti", které mi zatím dělají problémy. Každopádně to zkusím postupem času shrnovat v blogpostech.
Tak jsem si slibil, že si zkusím pohrát s Androidem a ideálně jej dostanu do ps3. To samozřejmě až v nějaké další části, nejprve se zkouším dostat do obrazu a rozjet jej alespoň na x86 platformu. Nějaký částečný success už jsem utrpěl, ovšem jsou tu i "drobnosti", které mi zatím dělají problémy. Každopádně to zkusím postupem času shrnovat v blogpostech.
Vyšel jsem z verze pro Asus eee, protože si myslím, že přece jenom x86 je x86 a poupravit existující konfiguraci jádra, na kterém Android bez problémů běhá, bude jednodušší, než tvořit config na zelené louce. Takže jsem si vytvořil ve VirtualBoxu novou mašinu a nainstaloval Kubuntu (2.6.24-22-generic). Androuš má krásně popsaný postup, jak stáhnout zdroje z repozitáře pomocí GITu.Protože se netahá "master" větev, je nutné spustit inicializace repozitáře s parametrem a ručně vytvořit lokální manifest.
V tomto okamžiku by měly být staženy kompletí zdrojové kódy (resp. ty jsou staženy už krokem čtyři, krok pět stáhne patch pro eee verzi) , v mém případě s jádrem 2.6.27 (podadresář kernel) a moduly, init skripty a konfigurací jádra pro Asus eee (podadresář vendor/asus/eee_701). Pak je možné už jednoduše kompilovat pomocí make, po specifikaci parametrů pomocí proměnných.
6. $ TARGET_ARCH=x86 TARGET_PRODUCT=eee_701 DISABLE_DEXPREOPT=true make
7. $ TARGET_ARCH=x86 TARGET_PRODUCT=eee_701 DISABLE_DEXPREOPT=true make bootimage userdataimage
8. $ TARGET_ARCH=x86 TARGET_PRODUCT=eee_701 DISABLE_DEXPREOPT=true make installer_img
Buildovací proces vygeneruje jednotlivé "images" v podadresáři out/target/product/eee_701, installer_img potom vygeneruje installer.img, kde jsou zabaleny všechny tyto obrazy a je možné jej nabootovat (např. pomocí qemu), ovšem nabootuje pouze z boot partition (boot.img) a nepřipojí kořenový systém, takže naběhne pouze sh, který ovšem vůbec nic neumí.
9. $ qemu -hda installer.img
Teď se snažím o vytvoření obrazu, který mi kompletně nabootuje Androuše, ale o tom příště!
Nedávno jsem chválil Kubuntu, jak pěkně funguje, ale teď je myslím čas, abych moji výpověď změnil, respektive vylil ze sebe vztek, když tohle distro ze mě dělá pořád jen debila!
Nedávno jsem chválil Kubuntu, jak pěkně funguje, ale teď je myslím čas, abych moji výpověď změnil, respektive vylil ze sebe vztek, když tohle distro ze mě dělá pořád jen debila!
Ano, mám je na všech svých strojích (1 desktop a 2 notebooky) ve všemožných verzích a funguje k mé plné spokojenosti a radosti naprosto bez problémů. Ovšem, když už někoho ukecám, že mu na počítač nainstaluju tučňáka, tak vystřízlivění přijde poměrně rychle. Nabootuju live-cd, vše běží v pořádku – připojím se k webu, zvuk funguje… Provedu instalaci, nabootuju do nového prostředí, vše je funkční. Ovšem jakmile od počítače odejdu, nebo spíš jakmile dokončím veškeré aktualizace, všechno se podivným způsobem rozesere a já jsem za debila, protože to nedokážu opravit – veškerá nastavení jsou v pořádku, dotyční démoni běží, ale to co má fungovat prostě nefunguje bez zjevného důvodu, něco jako ve windows.
Prostě a jednoduše linux ano, doma a u sebe, ale už jej v životě nebudu nikomu nikde instalovat a doporučovat, nebo ať si to nainstalijí sami, Linux sux!
Pořád jsem se chystal rozjet na mé SX1 linuxové jádro s portlou Qtopií a až teď jsem konečně našel trochu času, abych se do toho pustil.
Pořád jsem se chystal rozjet na mé SX1 linuxové jádro s portlou Qtopií a až teď jsem konečně našel trochu času, abych se do toho pustil.
Už dlouho jsem byl namlsanej diskuzí na symbianfóru, množstvím videí a obrázků, ale pořád se mi nechtěla čistit paměťovka. Nedávno mi ovšem telefon zkolaboval a byl jsem nucenej flashovat, tak jsem při té příležitosti nainstalil Linucha. Velmi příjemné je, že "instalace" je poměrně jednoduchá a ještě příjemnější je fakt, že je možné tento systém provozovat vedle Symbianu, takže jsem měl telefon s duálním bootem!
Prostředí vypadá pěkně, to nepopírám, ovšem boot je docela dlouhý, je to takové těžkopádné, nefungují některé věci a stále je portnuto žalostně málo aplikací. Tak zase tučňák šupal z telefonu pryč, ale zkušenost rozhodně zajímavá, navíc jsem si mohl udělat do seznamu čárku k "provozoval jsem tučňáka na svém telefonu", hned se cítím more nerdy.