Rubrika: Po vlasti

Původně plánovaná krátká vycházka se trochu protáhla a stala zajímavější díky prodírání se kopřivama a objevu knihovny, nemluvě o objeveném cizím políčku s konopím.

Původně jsem chtěl pouze na Stráž, s tím, že po vrcholu půjdu směr domov, ale když už jsem se ocitl na hřebeni, dal jsem si to na druhou stranu, co taky doma, že?

mapa

Začátek typický, opět za potok a hurá do Drásova

potom již okolo cizích konoplných políček

a sloupů s vysokým napětím, rostoucími z kukuřičných polí

vzhůru do kopce jménem Stráž, kde však nebylo nic zajímavého, když nepočítám výlez z lesa – nechutně vysoká tráva a kopřivy a já v kraťasech, no fuj

a další část – pole s ječmenem opět v kombinaci s mojí maličkostí, ovšem tentokrát konkrétně mýma vyšmajdanýma botkama, takže pořádně dlouhá očista od všech těchto špatností byla namístě.

A potom již po kolejích, kde se pár let nejezdí vzhůru domů

okolo "tábořiště" s pořádným bordelem a taky hromadou vyvežených knížek (mimochodem vzal jsem si jednu o Tibetským Lamovi ;-))

a kolem věčně hučící rozvodny domů.

Na flickr jsem frknul galerii a do hlavy nápad na umístění a pojmenování cache.

Když už jsem v předhůří Vysočiny, kde je pěkných kopečků jako šafránu, občas i se schovaným hradem, nebo hradní zříceninou, proč nepřemluvit bandu alkoholíků a nevyrazit na výlet?

Povedlo se, takže chvíli před obědem překračujeme silnici směrem k nejbližší hospodě, tentokrát ovšem za účelem oběda.

Po vepřové panence na pepři upečené pěkně medium-krvavě, cpeme do batohů pifka, abychom cestou nepadli žízní a vyrážíme, okolo stavení, kde snad bydlí četník ze Saint Tropez.

Potom už jenom jednoduše šplháme pořád nahoru a nahoru

až k nejvýše položené zřícenině hradu na Moravě.

Hrad byl postaven pravděpodobně okolo roku 1214, kvůli ochraně obchodní cesty vedoucí podél Svratky z Brna do Poličky, ovšem už roku 1348 byl hrad v pobořeném stavu a mluvilo se o něm jako o Kameni (Lapis). Poté byl opět opraven, díky poloze (na skalnatém hřebeni), v období husitských válek byl ovšem opět rozbořen. Poté byl opraven pány z Pernštejna a někteří členové rodu jej obývali ještě minimálně v první polovině 16. století. Více informací se dá nalézt na castles.cz, nebo na hrady.cz.

Pro nás byl výhodný především proto, že nás těsně po příchodu chytl pěkný slejváček, takže jsme se v jeho útrobách ukryli a sledovali, jak proud vody putuje v dál.

Zkontrolovali jsme stav vody ve studni

jukli na hrad z podhradí (mimochodem pěkně velké na takhle starou zříceninu)

a vyrazili na cestu zpátky tímto divným krajem, kde ani zvěři nažrat nedají

a kde rostou "čurákoidní" smradlavý houby.

Mimochodem, cestou zpátky jsme šli po turistické značce (červená), ovšem ta končila lánu kopřiv a ostružiní, které vypadalo téměř nepřekonatelně, tak jsme to vzali oklikou a pěkně zabloudili.

Na flickru se opět dá najít pár tady nepublikovaných fotek

Původně jsem vyrazil, že odlovím dvě kešky při cestě, ještě než se dočkám objednané GPSky a pořídím pár foteček okolo pro nově založenou skupinu na FLICKRu, ale nakonec to zůstalo jen u toho focení.

Vyrazil jsem z Komárova podél Svitavy a s pár zastávkama došel do Židenic na nádraží.

Pořídil jsem pár foteček mostů

potom taky továren (potažmo někdejších jatek)

odchytil nějaké subjektivně zajímavé kompozice s kostely v pozadí

a samozřejmě koleje, kterých je v okolí nepočítaně.

Tak dneska jenom takový minikolečko, abych provětral psa a nafotil pár foteček tento víkend.

Každý musí uznat, že když se takhle podívá

tak je opravdu nutné vyrazit

alespoň jsme nafotili zajímavý stromy

i odrazy jiných

no a taky nějaký kýč, aby se neřeklo 😉

Tak a důvod je tady, jako obvykle (teda kromě Dana ;-))