Kdyz jsem asi pred mesicem odjizdel ze svedska, citil jsem smutek. Mozna z konce neceho, co zas az tak uplne nevyslo, protoze ted citim neuveritelnou radost a to z toho duvodu, ze mi vsechno vyslo presne jak jsem chtel a vsechno prozite predcilo veskera ocekavani! Rozhodne to stalo za to a ted proste a jasne,…

Teda, vitr v horach je docela silnej, obcas jsem myslel, ze to tu moji chatrnou budku (I kdyz je z kamene) odnese!

Na vetrne hurce, tak jsem mily squad pojmenoval :-). Celou noc tam totiz ze vsech stran fucelo, nastesti to byl teply vitr a nebudil jsem se zimou.

Nedalo se tam spat, nejen kvuli moskytum, kteri ostatne nekam v puli noci zmizeli. Ukazalo se, ze podklad vyhovujici vinu nevyhovuje mne. Ale aspon tu nikdo nechrapal!

Spani stalo za prd, presne jak jsem ocekaval – mladi duchem chrapali jak otekli; na druhou stranu porad je to lepsi, nez na letisti, co si budem nalhavat.

Rikam si,ze bych se mel pustit do psani, co taky delat jineho, kdyz se venku dalo do deste. Ale asi by opet bylo fer zacit postupne, tedy od prenocovani na BTS, nebo jeste drive.