Rikam si,ze bych se mel pustit do psani, co taky delat jineho, kdyz se venku dalo do deste. Ale asi by opet bylo fer zacit postupne, tedy od prenocovani na BTS, nebo jeste drive.
Uplny zacatek byl celkem o usta, protoze jsem se musel spolehnout na sluzby ceskych drah a vubec celeho systemu ids jmk. Na tom nic neni az na fakt, ze jsem mel v brne jen 10 minut na prebehnuti ke grandu na autobus do bratislavy. Nuze, zadarilo se! Takze jsem se neco pred pulnoci dokodrcal na BTS a tentokrat jsem uz konecne nasel stanoviste autobusu a nemusel tak prechazet cele Mlynske Nivy :-).
Na letisku byl klid, v noci byl v planu jen jeden prilet, takze se dalo bez problemu zalomit. Nebyl jsem samotny spac, bylo kolem jeste par talianu, tak jsem si nepripadal tak blbe, kdyz me vprostred noci okukovaly dve stevardky s komentarem, ze je to uplne normalni a at se opalim. Ale budit me kvuli tomu nemusely :-/. Rano standard – rozlamanej, hukot v hlave… dve kafiska a terminal s gratis internetem to spravily.
Nalodil jsem se protekcne – zasel jsem za typkem, ktery zadaval utrhane letenky do pocitace a on potom zasel za mnou a prisoupnul me bezprostredne za priority boarding skupinu, takze jsem opet lezl do letadla mezi prvnimi, tentokrat nastesti bez deste.
Nejen bez deste, ale za nadherneho jasneho pocasi, takze jsem si mohl prohlidnout probouzejici se blavu a hned I viden pekne z ptaci perspektivy. To ale nebylo nic proti vyhledu na alpy! Inverzni oblacnost v udolich, ranni pary stoupajici z lesu, vychazejicim sluncem nasvetleny stity hor s cepickami snehu…nadhera. skoda jen, ze jsem mel po ruce na foceni jen telefon.
Nalodil jsem se protekcne – zasel jsem za typkem, ktery zadaval utrhane letenky do pocitace a on potom zasel za mnou a prisoupnul me bezprostredne za priority boarding skupinu, takze jsem opet lezl do letadla mezi prvnimi, tentokrat nastesti bez deste.
Nejen bez deste, ale za nadherneho jasneho pocasi, takze jsem si mohl prohlidnout probouzejici se blavu a hned I viden pekne z ptaci perspektivy. To ale nebylo nic proti vyhledu na alpy! Inverzni oblacnost v udolich, ranni pary stoupajici z lesu, vychazejicim sluncem nasvetleny stity hor s cepickami snehu…nadhera. skoda jen, ze jsem mel po ruce na foceni jen telefon.
Ale to uz tu bylo bergamo, nejak rychle to uteklo, stihl jsem jen kratce zdrimnout a uz jsme sli na pristani.
V bergamu jsem se zdrzel jen kratce, tahlo me to (pro tentokrat) na jih, takze jsem udelal par snimku, zdlabnul obed, okouknul mistni arabace a prerusil siestu v parku akorat v okamziku, kdy mistni policie zacala sacovat bandicku backpackeru sedici opodal. Sice jsem si poridil listek na jiny spoj, ale presto jsem se nacpal do drivejsiho spoje, ktery me vyklopil na predmesti milana – mel jsem jet na central, ale pruvodci nejak moc rozhazoval rukama a oboci vytahoval nebezpecne vysoko, tak jsem vyklidil pole. A dobre jsem udelal – mel tudy projizdet vlak smer janov, ktery mel 40 minut spozdeni!!! Teda moc jasno jsem v tom nemel, protoze hlaseni bylo strojove porad dokola to stejny (alpinacero tinga mero nebo co :-D), odjezdovy tabule byly rozbity a mistni nervozne vypalovali o sto sest, ale nakonec prijelo neco, co by se pri trose dobre vule dalo nazvat vlakem (navic totalne precpany arabama), asi nejaka berlusconiho predvadecka.
Ovsem na to, jakej starej zgarb to byl, rychlost putovani byla neuveritelna a to spozdeni jsme srazili minimalne na polovinu, masinfira respekt! Na druhou stranu, radsi jsem dal prednost spanku, abych nemusel premyslet nad technickou strankou vlaku a vecech jako 'co kdyby'. Probudil jsem se akorat v useku dlooooouhych tunelu, takovy snad ani ti Norove na ceste z Myrdalu nemaji!
Ale to uz tu byl janov. Prvni dojem ponekud rozpacity, na mape to vypadalo placatejsi a ve street view to nevypadalo tak rusne, nicmene ted uz se s tim nic delat neda a musim slapat primo nahoru smer hostel. Nejsem sam – do pekne prudkeho kopce spaciruji davy cipernych duchodcu, nejak to nepobiram! Mladosi jezdi na skutrech, starsi autama a duchodci chodi pesky, zajimave.
V bergamu jsem se zdrzel jen kratce, tahlo me to (pro tentokrat) na jih, takze jsem udelal par snimku, zdlabnul obed, okouknul mistni arabace a prerusil siestu v parku akorat v okamziku, kdy mistni policie zacala sacovat bandicku backpackeru sedici opodal. Sice jsem si poridil listek na jiny spoj, ale presto jsem se nacpal do drivejsiho spoje, ktery me vyklopil na predmesti milana – mel jsem jet na central, ale pruvodci nejak moc rozhazoval rukama a oboci vytahoval nebezpecne vysoko, tak jsem vyklidil pole. A dobre jsem udelal – mel tudy projizdet vlak smer janov, ktery mel 40 minut spozdeni!!! Teda moc jasno jsem v tom nemel, protoze hlaseni bylo strojove porad dokola to stejny (alpinacero tinga mero nebo co :-D), odjezdovy tabule byly rozbity a mistni nervozne vypalovali o sto sest, ale nakonec prijelo neco, co by se pri trose dobre vule dalo nazvat vlakem (navic totalne precpany arabama), asi nejaka berlusconiho predvadecka.
Ovsem na to, jakej starej zgarb to byl, rychlost putovani byla neuveritelna a to spozdeni jsme srazili minimalne na polovinu, masinfira respekt! Na druhou stranu, radsi jsem dal prednost spanku, abych nemusel premyslet nad technickou strankou vlaku a vecech jako 'co kdyby'. Probudil jsem se akorat v useku dlooooouhych tunelu, takovy snad ani ti Norove na ceste z Myrdalu nemaji!
Ale to uz tu byl janov. Prvni dojem ponekud rozpacity, na mape to vypadalo placatejsi a ve street view to nevypadalo tak rusne, nicmene ted uz se s tim nic delat neda a musim slapat primo nahoru smer hostel. Nejsem sam – do pekne prudkeho kopce spaciruji davy cipernych duchodcu, nejak to nepobiram! Mladosi jezdi na skutrech, starsi autama a duchodci chodi pesky, zajimave.
Po mnoha fotkach a mnoha odpocinutich se konecne dostavam nahoru, dostavam cimru a davam si zaslouzenou sprsku. 'I live…again!!' 🙂 v pokoji se konecne nekdo objevuje, ale je to jen nejaky postarsi ital, co neumi anglicky, tak vyrazim na pruzkum blizkeho okoli. Na chodbe potkavam dalsi postarsi spoluobyvatele hostelu pro mlade a za krouceni hlavou vychazim do pozdne-odpoledniho mesta.
No, mesta, beru to smer jeste vice na kopec, protoze jsem dostal tip na dobrou pizzerii, kterou po chvili nachazim a po nahlednuti do jidelniho listku smele pokracuji dal do kopce :-). Mijim misto, kde nenachazim kesku, mnozstvi kolaru a bezcu a taky vracejicich se paru – opet pouze duchodcu. Mladi opet jezdi pouze na skutrech.
Uvedomuju si, ze jsem docela v centru pozornosti – beham tu v trictvrtacich a kristuskach a vsichni okolo maji kabaty! Vcera jsem dokonce potkal na BTS holcinu se salou a rukavicema! :-o. Holt, jiny kraj, jine teploty :-).
Uvedomuju si, ze jsem docela v centru pozornosti – beham tu v trictvrtacich a kristuskach a vsichni okolo maji kabaty! Vcera jsem dokonce potkal na BTS holcinu se salou a rukavicema! :-o. Holt, jiny kraj, jine teploty :-).
Nahoru jsem nevylezl, pekne tu fuci, tak to otacim a chvatam zase do udoli, navic zacina prset. Snad se weather-underground pochlapi a slibene pocasi (dest v noci, obcasne krapnuti zitra a dal uz jen slunicko) opravdu vyjde. drobny destik kazdopadne vykresluje zajimavou atmosferu v tomto vavrinovem lese a mesto pode mnou hali do oparu.
Takze ted sedim v jakesi spolecenske mistnosti, venku uz se setmelo a mozna uz ani nekape a pisu tohle prvni shrnuti. Ted se to tu zacina plnit, zacina italska verze 'chcete byt milionarem' a postarsi spolubydlici tu vykrikuji spravne odpovedi, cas jit do hajan. Jeste na zaver bych poznamenal, ze tohle zrejme nebude youth hostel, ale hostel pro dusevne mlade. Uz se tomu komentari na YHA webu nedivim. Bohuzel, partaka tu teda na cestu nesezenu.
Takze ted sedim v jakesi spolecenske mistnosti, venku uz se setmelo a mozna uz ani nekape a pisu tohle prvni shrnuti. Ted se to tu zacina plnit, zacina italska verze 'chcete byt milionarem' a postarsi spolubydlici tu vykrikuji spravne odpovedi, cas jit do hajan. Jeste na zaver bych poznamenal, ze tohle zrejme nebude youth hostel, ale hostel pro dusevne mlade. Uz se tomu komentari na YHA webu nedivim. Bohuzel, partaka tu teda na cestu nesezenu.