Když už jsem v předhůří Vysočiny, kde je pěkných kopečků jako šafránu, občas i se schovaným hradem, nebo hradní zříceninou, proč nepřemluvit bandu alkoholíků a nevyrazit na výlet?

Povedlo se, takže chvíli před obědem překračujeme silnici směrem k nejbližší hospodě, tentokrát ovšem za účelem oběda.

Po vepřové panence na pepři upečené pěkně medium-krvavě, cpeme do batohů pifka, abychom cestou nepadli žízní a vyrážíme, okolo stavení, kde snad bydlí četník ze Saint Tropez.

Potom už jenom jednoduše šplháme pořád nahoru a nahoru

až k nejvýše položené zřícenině hradu na Moravě.

Hrad byl postaven pravděpodobně okolo roku 1214, kvůli ochraně obchodní cesty vedoucí podél Svratky z Brna do Poličky, ovšem už roku 1348 byl hrad v pobořeném stavu a mluvilo se o něm jako o Kameni (Lapis). Poté byl opět opraven, díky poloze (na skalnatém hřebeni), v období husitských válek byl ovšem opět rozbořen. Poté byl opraven pány z Pernštejna a někteří členové rodu jej obývali ještě minimálně v první polovině 16. století. Více informací se dá nalézt na castles.cz, nebo na hrady.cz.

Pro nás byl výhodný především proto, že nás těsně po příchodu chytl pěkný slejváček, takže jsme se v jeho útrobách ukryli a sledovali, jak proud vody putuje v dál.

Zkontrolovali jsme stav vody ve studni

jukli na hrad z podhradí (mimochodem pěkně velké na takhle starou zříceninu)

a vyrazili na cestu zpátky tímto divným krajem, kde ani zvěři nažrat nedají

a kde rostou "čurákoidní" smradlavý houby.

Mimochodem, cestou zpátky jsme šli po turistické značce (červená), ovšem ta končila lánu kopřiv a ostružiní, které vypadalo téměř nepřekonatelně, tak jsme to vzali oklikou a pěkně zabloudili.

Na flickru se opět dá najít pár tady nepublikovaných fotek