Posts tagged Anglie

Tak se konecne dostavam ke psani, nez to cele dam dohromady, bude to peknou chvilku trvat. Minule eurotripy jsem poctive zapisoval cestou, tento rok vsak ne. Vinu hazu na utopenou G1 a porizeni noveho telefonu bez hw klavesnice (sproste a jednoduche consuming device). Mnoho detailu, ktere bych chtel udrzet v pameti, tu nebude, coz je skoda, ale prozil jsem je a to je mnohem dulezitejsi :-). Tento rocnik jsem si pripadal jako profesionalni cestovatel (nebo mi ten nahore hodne pral), protoze se mi neuveritelnym zpusobem vsechno darilo.

Zacnemez v Londyne. Letel jsem z Brna na Stansted, z Brna poprve, coz je docela ostuda. Hned pred letistem jsem se dostal s ridicovym ‚cheers, mate‘ do spravne nalady, ktera me za celou dobu neopustila – vsechno, co jsem zazil, bylo jen a pouze pozitivni, kdyz ted tak nad tim zpetne premyslim, i kdyz to mozna takhle obarvuje celkovej dojem z vyletu :-). Bus jede do centra pekne dlouho, mozna proto vsichni vystoupili hned na periferii a sli na metro – tretina cesty je po dalnici a dve tretiny po meste z celkovych cca dvou hodin.

Prvni den celkem nic – mozna jenom lehka aklimatizace – hostel byl za rohem autobusovyho nadrazi (Belgrave rd), takze jsem se tam doplacal s krosnou, na chvili se natahl a sel shanet nejake pakistanske jidlo, protoze jsem fish and chips citil v mnoha nasledujicich dnech. Obesel jsem par ulic, protoze jsem netusil ceny, ale nakonec zvolil vicemene nahodne a zaplul do prvni mini-spelunky a dal si shish kebap s placatym chlebem a ‚zazvorovym pivem‘. Kebab vybornej – zadny takovy to umely svinstvo, co se prodava v ‚halal fast foodech‘, chleba synator postarsiho majitele uplacal a upekl zacerstva, jen to ‚zazvorovy pivo‘ byla jenom limonada (ale vazne s nazvem ginger beer). Prisedl za mnou nejakej frantik, kterej napred klaviroval do majitele, jak je to vyborny, super a very nice a dostal jsem prednasku o cenach bytu v centru londyna a uvedomil si, ze je moje slovni zasoba pro normalni konverzaci pekne v haji, kdyz jsem mel problemy s povidanim o Batovi a botach :-). Tak jsem se nechal doprovodit (vykladal, ze ma pritelkyni, tak ve vsi pocestnosti :-D) a sel spat, precejenom jsem stravil trictvrte dne v praci a zbytek na cestach.

Cervene kabaty

Druhy den jsem mel jasny plan – zprovoznit internet na me LycaMobile SIMce, booknout ubytovani u Hadrianovy zdi a podivat se na Abbey Road. Topnul jsem kredit za pet liber a zjistil, ze internet nefunguje a po nekolikerym volani s indama na podpore jsem to vzdal, protoze mi telefon porad hlasil roaming a technik po me chtel adresu, kterou jsem zadal pri registraci (a kterou jsem si vycucal z prstu). Takze jsem aspon simku vyuzil k zavolani do hostelu a udelal to, co bych do sebe nikdy nerekl: po telefonu na ulici nadiktoval cislo karty, expiraci a SEK kod. Pak jsem ji hodil do kanalu a vyrazil shanet nejakou jinou – v nejblizsim Carphone warehouse jsem se nejprve dozadoval Orange Addict tarifu a Virgin Dolphin, ale nakonec jsme se s prodavajicim shodli na operatorovi three, kdy jsem za 15 liber dostal simku s prednabityma 300minutama volani, 3000smskama a NEOMEZENYM datovym pripojenim – to vse na mesic – cesti operatori at se jdou vycpat, zlodeji! Tady uz mi konverzace sla – probrali jsme technologie, telefony…opravdu je muj jazyk jen nejak jednostrane zamereny :-D.

Roosevelt a Churcill

Pak jsem v parku pred Buckinghamskym palacem chvilku posedel u pozorovani veverek, namontoval novou SIMku a vyrazil na sever na Abbey Road. Cestou jsem potkal pochodujici straze i s muzikou vychazejici z Lancaster House, chvilku posedel na lavicce s pany Rooseveltem a Churchillem a nastradoval si to kolem minaretu a predevsim po ‚Groove end rd‘ az k prechodu na Abbey Road. Turistu tu bylo docela dost a celkove nic moc, ale to se dalo cekat.

Abbey road

Cestou zpatky jsem u kazdeho druheho stojanu zvazoval pujceni si Berkeley kol, protoze jsem uz docela spichal a navic se blizil dest. Prece jenom pujcovne zdarma do pul hodiny, nad pul hodiny libru za pulden (tusim) – to je krasna cena, priste to musim vyuzit. Prosprintoval jsem okolo Marble Arch a speeking corneru c hyde parku, cestou stihl dalsi pakistani chalku (vybornou – hrachova polivka jako bonus s jehnecim a nejakyma pikantnima plackama a cajem jako dalsim bonusem), domluvit se s indem, ze shanim denaturovanej lih na paleni a zneuzil znalosti (ne-)zabezpeceni hostelu a dopral si sprchu B-).

Abbey road

Dalsi pakos me obral o patnact liber, protoze jsem je zapomnel polozeny na pulte (standartni nakup – voda, chleba, marmelada) jak jsem byl roztrzitej a kdyz jsem se vratil, tvaril se, ze on nic. Kazdopadne jsem tak-tak dorazil na Megabus smer Glasgow, ovsem s predcasnym vystupem – v Carlisle. V buse jsem zjistil, ze k me shiny new kapesni nabijecce nemam konektor k telefonu (a opravdu se modlil, at sezenu v Carlisle obchod s konektorama), takze kratochvile pri ceste se konat nebude a snazil se usnout. Soused nastesti vypadl v Manchesteru, tak jsem se sproste roztahl a jako jedinej v buse si ubranil dvousedadlo jenom pro sebe, zlata absence zasedaciho poradku a moje drzost :-).

Carlisle nadrazi

Neco po pulnoci jsme dorazili do Carlisle, misto meho nocovani tento i nasledujici den. Trochu jsem si to tam prochodil virtualne s pomoci Google Earth uz pred odjezdem, takze jsem vedel, ze zapadne od nadrazi jsou temne ulicky, kam bych moc chodit nemel a naopak vychodne od autobusoveho nadrazi je parcik s plutkem a v nem jakasi vodarenska budova s plochou strechou, takze tam by se dalo vyspat. Z autobusu jsem vystoupil jedinej a vsichni uvnitr koukali, co je to za blazna, ktery nejede az do Glasgow. Rozhodl jsem se jit na nadrazi a byla to dobra volba. Cestou jsem potkaval skupinky mistni omladiny v podrousenem stavu a vsude kolem binec. Na nadrazi bylo prazdno a klid, bohuzel na spani to nebylo – zelezne lavicky a zima – a to jsem na sebe navlikl vsechno obleceni. Zastavil se za mnou zrizenec – pri jestli cekam na vlak na Londyn. Natvrdo jsem mu rekl, ze jsem se tam prisel vyspat, ze mi brzo rano jede autobus a nevim, kam jinam jit. Nehnul ani brvou a odpovedel, ze tam klidne muzu zustat, ale ze musi budovu zamcit. Ukazal mi skryty bocni vychod, popral dobrou noc a zmizel. Zamykani melo jednu nevyhodu – byly zamcene i zachody. Nejprve jsem listoval v prospektech, ktere jsem nabral u kasy, pak se chvili pokousel spat, ale slo to blbe, celodenni pochod na tohle navazujici bude porod. Probdel jsem az do svitani, dal kafe z automatu, kelimek si ode me vzal onen zrizenec (protoze tam nebyly kose) a vyrazil na bus smer Bowness on Solway.