Všichni chtějí přijít s nápadem, který změní svět, který vydělá miliony a já nevím, co ještě. Většina těchto nápadů končí rozčarováním, protože nejsou realizovatelé, nebo nejsou realizovatelné v podobě, jak si je dotyčný budoucí milionář představuje. To je v pořádku. Protože jsem už pár nápadů zkusil realizovat a neuspěl, zkusím v tomto miniseriálu představit kroky, které jsem se naučil a které doufám, že v případě Ubytovníčku povedou k dokončení a úspěšné realizaci tohoto nápadu.
Když jsem přišel s úplně prvním nápadem, okamžitě jsem koupil doménu a pak teprve začal přemýšlet, jak to vlastně udělat, co tam bude… Postupem času (dlouhého času) jsem pivotoval a pivotoval a vždycky se dostal k začátku realizace, ale tam jsem skončil. Proč? Nápad nebyl dopracovaný, nevěděl jsem, na koho budu cílit, co z toho bude dotyčný mít, co z toho budu mít já… Teď už vím víc: pokud dostanu nápad, chvíli nad ním přemýšlím a pak se ho snažím zapomenout. Pokud se další den ráno probudím a ten nápad tam je pořád a hlodá, pokračuju k další fázi – a tou je třídění myšlenek spojených s tímto nápadem.
Co mám: chuť něco dělat
Co by mělo být výstupem fáze: nápady = množství trojic problém, řešení, zákazníkCo bude výstupem fáze: nápady, o kterých si myslím, že jsou dobré
Co budu dělat: brainstormovat
Co pro to použiju: mindmapper
Pro prvotní utřídění myšlenek používám myšlenkové mapy. Konkrétně jsem si zvyknul na nástroj mindmeister, který funguje jako online aplikace i jako aplikace pro Android, takže můžu přidávat myšlenky kdykoliv a kdekoliv. Používám dva postupy: „blití všeho“ a „brainstormovací mód“.
Blití všeho používám především na začátku a je to takové prvotní nakopnutí, kdy ze sebe hrnu naprosto všechno, co mě napadá, a sázím to bez ladu a skladu (víceméně) do mapy, je to takové základní vytvoření budoucích uzlů celé mapy. K této fázi se už později moc vracet nedá, protože by tento přístup narušil započatou strukturu, takže je vhodné zauvažovat o vytvoření nové mapy a potom je nějak spojit. Ale popravdě – do této fáze se v udoucnu už nevracím, protože ji dobře pokryje fáze následující.
A to je fáze brainstormovací. Začnu v kořenu celého stromu a postupně procházím k listům, kdykoliv mě kdekoliv cokoliv napadne, okamžitě to přidám. Nedělám smyčky, postupuju systematicky dál a dál. Dost často skončím na listu a najednou se roztrhne pytel s nápadama a tak se chrlí.
Potom nastupuje třídicí mód, který je vhodné provádět způsobem „ráno moudřejší večera“, ale mnohdy se to ráno zvrhne v další chrlení :-). Jde to to, že se musí vyházet spousta nesmyslů (tohle je ovšem první fáze, větší odstraňování bude následovat příště), kterých je tam zákonitě velké množství, odstranit duplicity a trochu přeskládat strukturu. Ideální je, když je na projekt více lidí a tuto část udělá někdo jiný, nebo je při tomto čištění a uspořádávání přítomen. Člověk, který tyto nápady vychrlil může být slepý k některým nelogičnostem a nesmyslům a kontrola dalším člověkem tato místa odhalí a odstraní, případně poupraví. Pravdou ale je, že než hledat kompromis, lepší je danou věc úplně odstranit. Pokud bude potřeba, vyplyne tento fakt v budoucnu a může se zpětně zapracovat – méně je více.
Tato prvotní část se dá shrnout do celku „nápad“. Jde o to si uvědomit, že nápad není nápad sám, ale jeho rozpracování a zaznamenání do nějaké takovéto podoby, aby si člověk (a to především někdo druhý) mohl prohlédnout všechny souvislosti, náležitosti… Ještě pořád není vhodný čas na nákup domény, následuje další část – část ověření myšlenek a jejich ořezání, ale o tom zase až příště.
(Repost z blogu Ubytovníčku.)
2 komentáře: “Pozadí ubytovníčku”
[…] Minule jsem psal o něčem, co by se dalo nazvat blitím nápadů. Podstatnější než to je však validace těchto nápadů, v tom pomůže svatá trojice. Tou se rozumí trojice uživatel, uživatelův problém a moje řešení tohoto problému. Nejlepší situace je ta, když sám vidím v něčem problém a chci jej řešit (neboli sám sobě jsem zákazníkem). Potom můžu přistoupit k onomu blití nápadů z minula a mám nápadů na řešení přehršel, protže vím, o čem mluvím. Ovšem i přesto můžu být sám sobě zákazníkem jediným a to je špatně, proto přichází na řadu výše zmíněná validace. Validace problému/řešení (zdroj: http://market-by-numbers.com) […]
[…] Teda psal, ale hrozně pomalu. Plán byl – jeden týden, jeden blogpost. A kdy že se objevil první? Pche! Proč dělat tisíc věci na 1/1000? Navíc některé „jakodělat“? To je radši […]