Sbohem a šáteček!


Končím s ubytovníčkem, konec, šlus, adie! V lean kanvasu jsem měl zaznačený zisk jediný – zkušenost. A té jsem dosáhl – udělal jsem špatný úkrok stranou, takže pryč s tím, soustředit se na jiné věci. Ještě bych ale tímto posledním postem rád shrnul věci, o kterých jsem chtěl původně psát (resp. když jsem na nich dělal, připadalo mi dobré o nich průběžně psát na blog, protože by mohly přitáhnout pozornost). Jenže jsem o nich nepsal. Teda psal, ale hrozně pomalu. Plán byl – jeden týden, jeden blogpost. A kdy že se objevil první? Pche! Proč dělat tisíc věci na 1/1000? Navíc některé „jakodělat“? To je radši zrušit úplně!

Chyba číslo jedna: myslet ti, že to mám ověřený. Chybělo něco jako „move your fucking ass out of the building.“ Nedávno jsem vytáhl nápad ubytovníčku a lidé na mě koukali jako na blázna: „Jak jako spát s někým v pokoji? My si s drahou polovičkou bereme dvoulůžko!“ Následovalo přemýšlení nad pivotem – udělat rezervační systém pro ubytovací zařízení. Nojo, ale proč? Copak mám nějaké ubytovací zařízení? A i kdyby!

Ubytovníček
Ubytovníček

Chyba číslo dva: myslet si, že mám pěkně rozvrhnutý projekt. Neměl jsem konkrétní cíl, neměl jsem konkrétní čas, kdy bych ho měl dosáhnout, neměl jsem vlastně spoustu věcí, hlavně, že jsem měl doménu :).

Konkrétní čas
Konkrétní čas

Chyba číslo tři: technologie? Ta ne, za její volbou si stojím. Jen bych příště nešel cestou RADu ve formě Roo. Ovšem i zde je namístě otázka – je to tím, že za tu předlouhou dobu, co jsem na tenhle projekt nemákl, jsem se všechno, co Roo nabízelo, naučil sám a zautomatizoval? Že jsem se naučil psát testy, že už si připadám Spring intermediate a výš, že si radši model vytvořím sám a bez aspektů, že i ty query si napíšu radši ručně a lépe… Zase na druhou stranu – podíval jsem se hlouběji na webflow, tiles a dojo. Aspoň na chvíli jsem se cítil být frontenďákem :).

Grafické znázornění webflow
Grafické znázornění webflow

Chyba číslo čtyři: chtěl jsem psát všechno a obsáhle na blog. Chtěl. Jenomže než jsem se k tomu vždycky dokopal, tak se mi to, co jsem chtěl popisovat, vykouřilo z hlavy. A cucat si to z prstu se mi prostě nechce, stejně tak to celé dělat znovu jenom kvůli popisu. Takže základem je – napsat to hned! A napsat to stručně. Pokud někdo má zájem o bližší informace, ozve se a může se případně navázat dalším dílem. Proč sepisovat něco, co vlastně ani nikoho nezajímá a nikdo to nejspíš ani nečte? Zbytečná ztráta času! Samozřejmě je také nutné uvažovat cílové publikum – proč jsem sakra na blog související s ubytováním psal věci ohledně vývoje? Copak to je blog s tématem „jak rozjet (nemám to slovo rád – ) startup?“ Příště striktně oddělit témata a takovéhle posty nepsat vůbec, nebo je psát do tech části.

Jaké je cílové publikum blogu?
Jaké je cílové publikum blogu?

Chyba číslo pět: „i cesta může být cíl“ – rozdělat projekt a učit se na něm. Jenomže když to učení nakonec převažuje nad cílem jako takovým, tak to nebude to pravé ořechové a zůstanu trčet ve vzduchoprázdnu. Vlastně to souvisí s předchozím bodem – příliš jsem se soustředil na to, co napíšu, jak to napíšu a jak to ještě rozvedu, aby to vydalo na víc, než pár řádků. Takže jsem chystal sáhodlouhej článek o propojení Pivotal Trackeru s „mojí pružnou metodikou“ (teď nově vydáno s menší obměnou a imho mnohem praktičtější)…nehledě na to, že mezitím u Good Data přestalo fungovat reportovadlo/analýza pro Pivotal Tracker. Mu!

V nekonečnu přímka však se Vždycky ve kruh schoulí
V nekonečnu přímka však se Vždycky ve kruh schoulí

Sečteno a podtrženo: příště si definuju nejenom konkrétní cíl (konkrétně specifikovaný MVP), ale i nějaký náznak představy o čase, kdy ho chci dosáhnout. A díky známému „každý úkol zabere přesně přesně tolik času, na kolik ho odhadneme,“ budu odhady zaokrouhlovat dolů – budu mít hotovo dřív! 🙂 Brzkého nákupu domény nelituju, i tu příští koupím velmi brzo – přece jenom to není nijak extra vysoká částka a když ji využiju pro landing page (použil jsem Launchrock) se základními informacemi a možností registrace zájemců (jako tomu bylo teď) a na subdoménu vrznu opět nějaký blog, snad Posterous úplně neumře, jak je teď slibováno. A především – budu se věnovat něčemu, čemu se opravdu chci věnovat a v čem vidím smysl. Nebudu násilně vymýšlet blbovinu, o které se někdo zmínil v hospodě u píva, že by mohla být fajn. Takže nashle příště u dalšího začátku!

PS pokud má někdo zájem o doménu ubytovnicek.cz, twitter účet stejného jména a fb fanstránku, tak se mi ozvěte s nástinem plánu. Tomu, co mě nejvíce zaujme to všechno milerád (zdarma) přenechám!

(Repost z blog.ubytovnicek.cz)


Jeden komentář: “Sbohem a šáteček!”

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *