Co mám: mnoho nápadů
Výstup: nejjednodušší možné řešení, kterým jsem schopen vyřešit zákazníkův problém
Co budu dělat: mluvit s potenciálními zákazníky, pivotovat, hledat nejjednodušší možnou funkcionalitu
Co pro to použiju: lean canvas (případně jiný canvas či způsob validace, pokud je vhodnější)

Minule jsem psal o něčem, co by se dalo nazvat blitím nápadů. Podstatnější než to je však validace těchto nápadů, v tom pomůže svatá trojice. Tou se rozumí trojice uživatel, uživatelův problém a moje řešení tohoto problému. Nejlepší situace je ta, když sám vidím v něčem problém a chci jej řešit (neboli sám sobě jsem zákazníkem). Potom můžu přistoupit k onomu blití nápadů z minula a mám nápadů na řešení přehršel, protže vím, o čem mluvím. Ovšem i přesto můžu být sám sobě zákazníkem jediným a to je špatně, proto přichází na řadu výše zmíněná validace.

Proč jsem zvýraznil spojení uživatelův problém? Protože musím vycházet z problému, který uživatele opravdu trápí, ne z problému, o kterém si myslím já, že uživatele pálí. Proto je třeba se ptát, ne někde v ústraní dumat nad možnými problémy. Je potřeba sehnat potencionální zákazníky, lidi, kteří do dané problematiky vidí a věčné skeptiky (mě :-)) a předložit jim různé scénáře s problémovými situacemi a způsoby jejich řešení a postupně se s nimi dopracovávat k jedinému konkrétnímu výsledku, nebo klidně i několika různým důležitým cílům, z nichž vykrystalizuje výsledný produkt (lépe řečeno Minimal Viable Product).

Tohle dopracovávání se k výslednému nápadu, který bude mít cenu realizovat, by mělo probíhat iterativně – tedy postupně by se měl nápad doplňovat připomínkami, validovat, doplňovat, validovat…třeba i v několika paralelních větvích, které budou validovány dále ještě jinými způsoby, aby byla vybraná ta nejlepší. Nejlepším výběrem je myšlen kompromis mezi užitnou hodnotou pro uživatele a mojí schopností tuto věc co nejrychleji realizovat. Tím myslím především finanční stránku věci, protože když je čas a peníze, realizovat se dá cokoliv :-).

V hledání tohoto kompromisu pomůže nástroj zvaný lean canvas. Lépe řečeno – mnoho canvasů, protože co canvas, to kombinace uživatel/problém. Není možné napasovat stejné uživatele na různé problémy, protože je prostě nemusí vůbec pálit. Canvas má několik polí, která se vyplňují postupně a samozřejmě canvas samotný se dále vyvíjí na základě komunikace s potenciálními klienty/zákazníky, díky čemuž mohou nevyhovující canvasy zanikat i vznikat nové. Prvotní vytvoření canvasu zabere okolo 20 minut, delší koumání je ztráta času, jak píše autor této techniky, Ash Maurya, v knize Running lean. Když nevím, nevyplňuju, nebo ani vyplnit nemůžu, protože to zatím není jasné – též budeme iterovat a dopracovávat se k nejvhodnějšímu řešení. Lean canvas vychází z Business model canvasu a vhodně jej rozšiřuje pro začínající projekty, dle slov autora: Business canvas na příkladech ukazoval zajeté instituce, jako apple, nebo skype… Lean canvas se soustředí na začínající projekty a na mnoha příkladech ilustruje tuto techniku na vlastním rozjížděném projektu. Nebudu to dále rozmazávat, stojí to za přečtení – druhé vydání je k sehnání na Amazonu za nějakých $16, první vydání bylo možné předplatit v rámci psaní knihy a dostávat je na etapy (nebo zkuste napsat přímo autorovi, je to člověk otevřený ;-)).

Ale zpátky k validacím: v této fázi se bude určitě hodně pivotovat, protože mám představu, kdo jsou mými zákazníky, oni jimi však většinou nebudou, musí sami sebe identifikovat s mým produktem. Proto se budou cíle velmi často měnit a v této fázi je to výhodné a také velice vhodné, protože nic reálného zatím neexistuje a měním pouze myšlenky a nahlížení na ně. Jen se k tomu musím přinutit, je to jako u zubaře – včasný zásah bolí mnohem méně. Časem se to nějak ustálí a najednou bude vše „nad slunce jasné“.

Teď už by mohl být pomalu čas na nákup domény, dočkali jsme se! Taky je možné začít vytvářet profil pro aplikaci na sociálních sítích, (nejenom) abychom se dostali uživatelům pod kůži a vytvořili si nějaké publikum. Ale o tom zase až příště, konečně se to stočí k techničtějším věcem, o kterých měla tato série původně celá být!

(Repost z blogu Ubytovníčku.)