Posts tagged Itálie

Na vetrne hurce, tak jsem mily squad pojmenoval :-). Celou noc tam totiz ze vsech stran fucelo, nastesti to byl teply vitr a nebudil jsem se zimou.

Odkaz na mapu; zelena je vlak, modra je pesky

Sice jsem se nebudil zimou, ale budil jsem se I tak – matrace porad sycela, vitr skucel, navic nejsem zvyklej na tak mekky spani, tak to opet za moc nestalo. Bohudik mi rano odpovedeli z hostelu, ze se mnou pocitaji predposledni noc, tak se aspon vyspim jako clovek a hlavne dam si kvalitni sprchu s mydlem!
Co se tyka sprchy, potazmo civilizacnich navyku, nebude to podobny jako s cizim jazykem? Jakoze nemam se proste prepnout do jineho modu? Zapomenout, ze neco jako sprcha existuje a zapomenout, ze lidem okolo asi smrdim? 🙂 Asi na to zatim nemam (nebo je kolem moc lidi).

Kazdopadne, rano jsem se sbalil, dal si oblibenou snidani (chlebik s marmoskou, jahodova ovesna kase a kafe) a vyrazil vstric Levanto. V puli cesty po hrebeni me napadlo, ze by tu mohly byt kesky, tak jsem se mrknul a zjistil, ze jedna je hned u sqatu (resp 250m zpet), tak jsem udelal celem vzad a mazal nazpet.

Nerekl bych, ze I na vrxholu utesu se da jit porad dal a dal, ale sel jsem porad dal a dal :-). Az me to cca 20m od cile prestalo bavit (prece jen v sandalach s rozrazenou nohou balancovat sam kdesi na srazu… :-/). Takze zase bez kesky. No nic, cestou jich jeste par je.

Tak teda vzhuru dolu. Resp napred primo nahoru a az odtud :-). Cestou potkavam tipuju racky, ale se zamlzenym zrakem vidim blbe, kazdopadne naletavaji stremhlav na neco pobliz cesty a svist, ktery pri tom vydavaji se hrozive podoba stihacce, to bych v zivote nerekl, jak rychle takovyhle potvory litaji!
Pokracuju dal a pri pohledu na gpsku zjistuju, ze jsem zase prosvihl kesku, ktera je ted cca 800m za mnou, vracet se mi uz nechce, protoze nemam vodu. To stejne se mi stalo I s keskou dalsi, takze definitivne poustim z hlavy odlov alespon jedine kesky z cinque terre vyletu, skoda, snad vyjde aspon ta zitrejsi. Alespon ale potkavam nejake turisty v protismeru, maji stesti, cesta se vlni kolem utesu a tak zatimco ja vystupuju do kopce za plnyho slunecniho zaru, oni tyto useky sestupuji a naopak, muzu jen zavidet.
Skoro ve finale potkavam dalsi novozelandanky, prej jestli je to do monterroso jeste daleko a jak moc je to narocny. Nemuzu jim lhat tak rikam, ze jsou to jeste cca 2h narocneho terenu, odradit se nenechavaji :-).

To uz jsem ale skoro v levantu, jeste jedna placici borovice, ktera I pod sebou udelala poradny kopec smuly, nic takovyho jsem jeste nevidel! Kazdopadne doufam, ze se mi ta smula nepovesi na paty!
V levantu nachazim nejprve samou nepitnou vodu, nemile, ale konecne nachazim kohoutek na zahradce jakesi cukrarny, tak si davam celou 0.7l lahev na ex a potom doplnuju jeste na odpoledne, majitel nekouka moc radostne :-). Kratka prochazka kolem plaze, abych zceknul, kde jsou sprchy, pak se vydavam na nadrazi zjistit, kdy me co jede. Nic naplat, tady se uz koupat nebudu.

Kupuju listek do Arenzana a nastupuju, zabiram si celou ctyrku na strane od slunce, nadhera! Bohuzel, v janove o toto prichazim, protoze vlak se nebezpecne zaplnil, takze musim hodit bagl nahoru a o tri mista se uskromnit. Cestou premyslim, jako Renton z trainspottingu o tom, jaky asi budou zachody, se kteryma se spustim. V levantu to nevypadalo prijemne, tak doufam v lepsi v arenzanu. Vystojim si frontu k pokladne, dostanu klicek na snurce a trada vedle do budovy – nadhera, krasne cisto, navoneno…ale jsou tu jen turecky hajzliky, zrada! No co se uz da delat :-).
O par kilo lehci vyrazim k informacim, ktere jsou zavrene (v rozporu s oteviraci dobou), takze jdu hledat verejnou plaz a idealne sprchu. Oboji nalezam, takze si konecne davam osvezujici koupel a potom sprsku, zaplat panbuh! Bohuzel se mne kolem batohu utabori maly holcicky s mati opodal, tak zatimco se nervozne kousu do rtu, ze budu za uchyla, pokud se pred nima bubu prevlikat, sbiram pekny zeleny kaminky s nadeji, ze na nich treba stal mlady krystof kolumbus. Jakmile poodejdou, rychly prevlek a trada najit spani, s pulhodinovym spozdenim teda :-/.

Nevim, proc porad hledam spani ve vyskach, na druhou stranu – kde bych je chtel hledat, kdyz jsem na urovni more, ze? Takze opet splham nahoru, podle mapy to bude nejakych 400m, vic nez predtim, no potes prase! Na konci asfaltky je nastesti cedule s mapou a smerovky, takze zjistuju, ze mapy natahany z internetu mi budou docela na prd, ale co uz – la ciannela 45minut, tak smele vzhuru.
Potkavam par supicich cyklistu, nadherne vyhledy a po cca 30 minutach napis na sutru ciannela a sipku, takze smer mam dobry. Za zakrutou taky potkavam srnce, ktery se me lekl a ted divoce steka a hopsa kolem cesty. Saham po fotaku, ale na to uz neceka a mizi v kleci za jeste divocejsiho stekotu. No co, uz je docela tma. Po nejake dobe nalezam dalsi smerovky a zjistuju, ze mila ciannela je 15 minut zpet, takze jsem ji musel minout, no pruser! Vracim se zpatky, sero houstne a nahlas vykrikuju neco ve smyslu 'boze, ja jsem ale magor!'. Takze prichazim opet k onomu sutru s napisem a kus od nej vede neoznacena cesta smerem vzhuru, zkousim stesti, jinak bude pruser!

Sazka na jednu kartu vysla, prichazim k boude a vypada opuste, vevnitr lavice, stul, kamna, betonova podlaha, prach, zatuchlina a veeelka spousta velikych pavouku, krasa, vypada to romanticky :-). Nastesti je tu koste, tak to dam za svetla celovky trochu do pucu a hajdy do hajan, I hlad me presel, takze jen frtana slivovicky a dobrou noc!