Posts tagged Anglie

Anglie 2007 – čtvrý díl

0

Větříček na větrné hůrce, jeskyňáři a Hawes (když nepočítám ovce).

Anglie 2007 – potřetí

0

A dotřetice lov kešek v bažině, pro změnu ovce a Horton-In-Ribblesdale s hodným panem domácím a sprchama zadara.

Anglie 2007 – podruhé

0

Po svých skrze Peniny, tentokrát špičatý kopeček a Malham a jeho blízké okolí, i s bývalým ledovcovým vodopádem a ztrácející se řekou.

Anglie 2007 – poprvé

0

Aneb začátek cesty v Brně, následuje Londýn, Birmingham, Manchester a Leeds a konečně Skipton. Čili sbohem pohodlí vyhřátého autobusu!

Tak nějak by se dala stručně shrnout první etapa, ale bylo to všechno mnohem složitější :-). V Brně jsem si ještě na poslední chvíli byl na Baštách vyzvednout termotriko (super věc) a návleky (nevím, proč jsem je pořizoval s sebou :-)) a taky jednu kešku poblíž Zvonařky, protože jsem potřeboval nějak zabít čas a potom už vzhůru do autobusu. V Brně bylo poměrně teplo, ale už v Plzni se začalo jaksi mračit a za hranicema už chcalo jak z prokopnutýho měchu. Takže noc jsem prospal, ne zrovna dvakrát pohodlně a občas jsem i viděl části Německa, či nad ránem Beneluxu.

V zemi žabožroutů byla mlha, takže se žádná podívaná nekonala, viditelnost byla mizivá, proto se v tento okamžik k tamní krajině nemůžu vyjádřit. Před nástupem na trajekt jsem konečně mohl požít nějakou english frázi k nějakému imigračnímu úředníkovi, nebo co to bylo. Trajekt nic moc, taková větší kocábka a j, blázen, místo abych seděl v teple někde v útrobách a pojídal "obvyklou českou cestovní stravu" (=šnicl) jsem pobíhal po palubě v dešti, zimě a mlze a doufal, že zahlídnu aspoň kousek "těch bílých útesů", na který jsem se tak těšil.

08230003.JPG

Bohužel, celková podívaná stála za prd a první kontakt s ostrovem taky nic moc. Všude mlha, deštivo a zima. Přeřídil jsem si časometr a uvažoval, že na tom typickým počasí asi něco bude. Cestou směr Nýdnol jsme začali nabírat čím dál tím větší zpoždění, že i když jsem byl před odjezdem přesvědčovanej o nemožnosti zpoždění na lince Brno-Londýn, vychytal jsem asi jedinou výjimku z pravidla a pomalu se začínal loučit s navazujícím přípojem směr Birmingham.

Naštěstí vše dobře dopadlo a já měl plných 15 minut (!!!) na přestup, čili přeběhnout z jednoho busovýho nádraží na druhý, díky bohu, že jenom za roh. A tady, před nástupem do žlutýho Megabus kouče jsem si zafrázoval trochu víc, protože poskok u nakládání ze mě vytáhl informaci o tom, že s sebou vezu bombu s plynem (měl jsem dvě, ale tu druhou – větší – jsem bohudík zatajil, takže hladem jsme nebyli), tak jsem byl nucen vyhrabat na nástupišti za skandování okolosedících celej bágl a bombu mu dát. Potom jen spokojeně chodil kolem, bombou si pohazoval a škodolibě se na mě šklebil. Holt bezpečnost musí být!

Cestou jsem se krásně prospal (nebýt toho přetopenýho busu a smrdícího WC), podivil se, jak mějí zařízenu výměnu řidičů (zastavilo se na benzince, řidič odešel, přišel jinej a hned se jelo dál) a ani jsem se nenadál a už mě vítal Birmingham. Bohudík, protože jsem měl nasezeno skoro 24 hodin a začínalo to být znát.

Víceméně jsem až teď pořádně přičichl k Británii. Z horní paluby double-deckeru, kterým jeho (snad Jamajský) notně dredatý řidič brázdil ulice jsem prve pozoroval zástupy Arabů či Indů a Poláků, kteří tu byli v notné přesile. V jednu chvíli si řidič udělal malý brejk a jednoduše si zastavil před obchodem a odběhl si koupit sváču :-). Potom už mě čekala jen ochutnávka místního pivka, večeře typu fish&chips a konečně nákup Vinegar chipsů.

Ráno pěkně v klídečku směrem na autobus ještě návštěva Bull-ring a odlov virtuálky, pár foteček toho zajímavýho dílka s uvězněným kostelíkem v jeho středu a tradá do Manchesteru.

DSC08276.JPG

V Manchesteru ani nevím jak, ale nějak jsme se dostali do Rochdale, kde jsem si poprvé ověřil, že místní nemají Poláky (respektive jakýkoliv "motherfuckers from central Europe") moc v lásce a nejradši by je nikdy neviděli. Naštěstí děti jsou bez předsudků, takže pomohly a poradily aspoň ty a nasměrovaly nás ke kanálu směr bliže kempu směr Hollingworth.

DSC08287.JPG

K jezeru to bylo jasný, ale kde tam najít náš kemp? Taky se nakonec zadařilo, takže jsme si mohli dosyta užít všudypřítomných komárů, prvních sprch na žetony a prvních výhledů na Yorkshire vysočinu.

DSC08292.JPG

Ráno opět pohodička, žádna hoňka, narozdíl o nějakýho pekaře, kterej nevychytal zatáčku a dodávku píchnul kamsi pod mez kousek od kempu :-). Potom už jenom na hrázi chytnout bus, pořídit daysaver a tradá do Rochdale a dále do Manchesteru, kde nás čekalo nalodění na NationalExpress kouč směr Leeds.

DSC08297.JPG

DSC08330.JPG

Poměrně pěkné (zřejmě především univerzitní) městečko, odkud mně zůstala především vzpomínka na kostel s nočním klubem. Inu, proti gustu… Díky čekání na lepší ceny mandarinek na trhu jsme bohužel prošvihli poslední "MHD" bus do Skiptonu, takže jsme tam museli opět s NationalExpressem, ale dojeli jsme!!

08250015.JPG

Ještě krátké podvečerní zamotání v městečku, setkání s Maďarským bodyguardem před jednou z hospod a zjištění, že mapy, který máme s sebou jsou dokonalost sama – je v nich vidět vážně každej šutr. Naplánovanej kemp bohužel nevyšel, přece jenom 20. hodina je už docela blbý, shánět někde ubytování, vrátnej nás však poslal určitým směrem, takže (už skoro potmě) jsme našli příhodnej lesík a na bleka tam překempili, můžu tohle místo opravdu vřele doporučit!!

Tak a pokračování příště, už to natahuju víc, než je přípustné!

Anglie 2007 – plánování

0

Každá akce se musí pořádně naplánovat (aspoň v mém případě), nejinak tomu bylo i u téhle. Takže ještě před odjezdem jsem měl detailní mapy, nakoupené lístky na bus, zjištěné jízdní řády, kempy i hostel.

A přitom to všechno začalo tak nevinně… Brácha se zdekoval do Birminghamu brigádničit a mě padl výlet do černohorského pohoří Durmitor, tak jsem se snažil ukecat někoho na Británii. Bohužel, jak už to okolo mě chodí, buď nikdo neměl peníze, nebo volno, nebo se radši jezdí válet někam na mořské pobřeží, nebo je náročnější a chce něco exotičtějšího… Jednoho člověka jsem nakonec nalákal na návštěvu Stonehenge, ale i ten nakonec odpadl.

Takže jsem měl i neměl jasno: chtěl jsem do Británie, zřejmě sám a nějak se dopravit do Birminghamu, něco pěknýho vidět a moc toho neutratit :-D. Kdybych byl týpek, kterej má stopem sježděnou Evropu, nebyl by v tom problém, ale protože jsem byl donedávna starej pecivál, kterýmu to teď tak nějak přeplo, začal jsem plánovat a nechtěl jsem jet na blind.

Ještě pořád jsem nevěděl kam přesně, ale už jsem si ujasnil jak: s Megabusem / Megatrainem – s dostatečným předstihem mají jízdenky za úplnou pusu, takže cesta z Londýna do Birminghamu byla jasná. I když né tak úplně, protože je tu o půl osmý večer 36 stupňů ve stínu, mozek vymýšlí ještě i jiný alternativy, ale tenpřepravní moloch Mega* je jistej. Teď jen jestli vlak, nebo bus. Taky už se mi pomalu začíná rýsovat cílová destinace – chci sever Anglie, přemýšlím nad Lake District či Yorkshire Dales, pořád počítám se spolucestujícím.

Takže, 29.7 jsem spolucestujícího definitivně pohřbil a už opravdu čuju, kam chci:

hola!
tak mam plan – jedna se o "The Pennine Way" je to dalkova trasa z male prdele u Manchestru az do male prdele ve Skotsku. Pujdeme ale jenom cca polovinu, celkove to ma 416km, me to vyslo na 127km, vyjdeme z Manchestru a dojdeme do TanHillu, coz je nejvyse polozena hospoda v anglii a odtud do Brough, odtud uz busem do Darlingtonu nebo spis Middlesbrough na vychodnim pobrezi, a potom London. Celkem by se jednalo o 10 dnu i s rezervou den-dva dny, ubytovani v kempech cestou, nebo YTC ci B&B nebo jak se tomu vsemu nadava :-).
Jednalo by se o prechod dvou narodnich parku, takze potucky, udoli, hory, brutalni divocina a hlavne skoro vsude baziny :-)) a to Peak district a Yorkshire Dales. Fotek je vsude plno, ja uz z nich nejakou dobu uchcavam :-).
Dej vedet, jestli jdes/jdete do toho, btw ten chat na gtalku zitra odpoledne (Monday) plati? Az budes online, napis!!
zatim zdar!!

Dva dny na to se situace ještě více vyjasnila, takže trasa byla naprosto jasná, nebo spíš odkud, kam a kudy. Proto jsem si pořídil lístky na cestu do Englicka (letenky mi už nevyšly) pomocí OnlineBUS (a můžu doporučit) a Megabus, platba kartou přes web proběhla naprosto bez problémů, za lístek London – Birmingham jsem vyplázl všehovšudy 5.5 Liber a za lístek Brno – London – Brno 2.690 Kč, což je docela příjemné.

Free Image Hosting at www.ImageShack.us

Vzápětí jsem pořešil a zatáhl i další cesty po GB, tentokrát za využití koučů NationalExpressu, taky za pusu, ceny už se mi nechcou dohledávat. Jako další komunikační prostředek s Anglií se výborně osvědčil další produkt od Googlu, a sice kalendář – dá se krásně nasdílet, takžebrácha za kanálem mohl nahlížet do předběžného itineráře. Jak zpětně sleduju naši korespondenci (děkuji opět Googlu za Talk a skvělé mejlové rozhraní), pěkně jsem je chudáka komandoval, musím se to odnaučit :-D.

Domluvené ubytování v Manchesteru nám mezitím padlo, takže google search jistí něco náhradního, proto sypu na bráchy nějaký telefonní čísla na obvolání a už se rýsuje kemp v Rochdale, případně v Bury. Podle korespondence to celý vypadá, jako několikaměsíční expedice někde v liduprázdnejch oblastech s ohromnou přípravou :-). Mimochodem, povedlo se mi sehnat ubytování v Londýně, přímo v centru, hned u Hyde parku a sice za 8 Liber na noc i se snídaní!!!

Házím všechno za hlavu, mám zabaleno, natištěny mapy (mimochodem velice doporučuju tento skvělej program, akorát se trochu prodraží…), zaplacený jízdenky, booknutý kempy, zapsaný kešky cestou atd. atd. takže…vzhůru na ostrovy!!

Go to Top