Mám v poslední době takovej nějakej dojem, že navštívené konference mi nějak nic nedávají. Otázka je, jestli stárnu, nebo jestli za to může fakt, že jsem se den před touto konferencí nepěkně picnul a modlil se, ať už to skončí. Pravda ovšem může být úplně jinde – recykluje se. No a protože slíbené slajdy z androidDevCampu pořád nejsou (a nemůžu tu komentovat co jsem chtěl), zkusím se zamyslet nad tím, co se mi děje.

Vzpomínám si, jak jsem se „zamlada“ těšil na Invex, asi tak moc, jak jsem tuto akci potom nenáviděl. Důvod se mi zdá prostý – internet a přebytek informací (Brave new world). Pokud se člověk o něco zajímá, určitě má dané téma nastudované ze všech stran a zná detaily. Proto mi svého času přišlo zbytečné chodit na výše zmíněnou výstavu. Stejný dojem bohužel začínám získávat i z různých konferencí. Pokud člověk nejede vyloženě získávat kontakty (případně se dobře najíst či flirtovat s hosteskama), bude to zabitý čas.

Oracle Java Developer Conference

Oracle Java Developer Conference

Posledních několik týdnů jsem se věnoval hlubšímu studiu Enterprise edition Javy (všechny ty servlety a podobné věci už potkávám pár let, ale injektáže a další věci mimo Spring jsem si ještě pořádně neošahal), tak jsem se těšil, že nabudu nové tipy a směrovky, na co se dále podívat… bohužel. Dopolední část programu bylo víceméně vzájemné plácání se přednášejících po ramenou, co že se povedlo, jak to bylo tenkrát, jak je to teď… zakončené povídáním Aleše Koběrského z Home Creditu, co že vlastně dělají a jak to u nich vypadá. Jasně, z velké části na akci byli studenti, kteří budou hledat job, ale stejně mi to nesedí. Navíc je otázka, jestli vůbec budou mít zájem (u oběda porovnávali nabídky různých firem, tam že dávají auto, tam jiné benefity…), jestli si nevysnili něco úplně jiného (pečené holuby zadarmo do huby).

Oracle Java Developer Conference

Oracle Java Developer Conference

Po obědě to začalo být zajímavé – Martin Marko (Web development for java web developers. Bad practices and solutions) rozjel show na téma jakýchsi vlastních dá se říci šablonovacích systému a přednášky o tom, že jako Javisti bychom neměli psát html kód a pokud ano, nepsat jej jak prasata. Chápu, souhlasím! Měl neuvěřitelný flow a těch 45 minut uteklo jak voda, dokázal bych tam sedět klidně až do večera – tohle mi něco dalo! Teď se však marně snažím najít nějaký jeho blog (blogspot mi hlásí 404), názvy které zmiňoval ani googlu nic neříkají (html5taglib, haiku), takže tu nemůžu dát linky. Ale aspoň jsem sehnal jeho mejl, tak uvidíme, jestli se s tím bude dát něco dělat, protože to bylo rozhodně nemálo zajímavé.

Další navštívenou přednáškou byla opakovaná What’s new in JavaEE 6 prezentovaná Alexis Moussine-Pouchkine, ale spíše jsem si během ní srovnával v hlavě Marcusova slova. Občas jsem ale procitl, abych zjistil, že se recyklují věci jako qualifiers (se kterými jsem shodou okolností neúspěšně zápasil minulý týden), že se ukazují onelinery oanotované asi deseti řádky a další šílenosti. Sečteno podtrženo – nula. A to jsem seděl na zemi, protože bylo plno.

Javistky nevypadají jako matfyzák

Javistky nevypadají jako matfyzák

OK, další v plánu mám „Vývoj a architektura java aplikace pro 10 mil. uživatelů“ prezentované Ladislavem Skokanem. Jednalo se o popis řešení online aplikace pro sčítání obyvatel. No opravdu se nezlobte, ale informace o tom, že to jede na web logicu, „tady jsme potom přidali ještě jeden server“, „čteme data z databáze, tak je vhodné cachovat“…k čemu tato prezentace byla? Možná k pláči. Takže se na mě, vážení pořadatelé, nezlobte, ale odcházím. Vypouštím Contexts and Dependency Injection i MDA platformy Paternoster (pokud je vůbec za tím MDA skryta Model Driven Architektura).

Na závěr ještě zamyšlení – proč jsou novinky prezentovány vývojářům, když ti v těžké většině nemohou mít na výběr použité technologie pražádný vliv? Jasně, pokud dělám vlastní projekt, rád si ozkouším mnoho věcí a novinek, ale pokud by se mělo jednat o nějaký long-term projekt – kdo by riskoval použití novinek z něčeho, co se mění dle měsíčních fází? Nehledě na to, že zadavatel si většinou vybere něco, co už je drahně let za horizontem a co dokáží jeho ajťáci spravovat? Slovy klasika: „srsly, wtf?“ Možná by byly do budoucna vhodnější nějaké detailně probrané case studies konkrétních implementací, případně workshopy, nebo reálné zkušenosti. Že by právě proto tolik frčely všechny ty hackathony a klasické konfery začínaly taky patřit do doby dinosaurů?

PS. Negativní vyznění nemá nic společného s tím, že jsem nedostal kabelku s letáky a reklamní flashdisk, ani fakt, že jsem se večer před konferou nepěkně sejmul.