Jak jsem dělil SSD


Protože mi vypršela studentská licence na WinXP, royhodl jsem se celý systém přeinstalovat a když už, tak pořídit i nový disk. Nejprve jsem vybíral v terabajtových velikostech, ale pak se mi to rozleželo a říkám si, že je to zbytečné – proč pořizovat velký disk, když na něm stejně nic mít nebudu a tak jako tak to bude pomalé a žravé. Praštil jsem se přes kapsu a provedl rychlé rozhodnutí pořízením SSD disku od Intelu X25-M o kapacitě celých 80GB :-). Krabička má velikost 2,5″ disku a není k ní dodávána žádná redukce do 3,5″ pozice, tak jsem ji jenom připojil a položil dovnitř bedny bez šroubování (nemá žádné mechanické součásti, tak je to jedno).

Jak jsem teda disk(-y) dělil? Jednoduše – na SSD mám pouze root o velikosti 30GB (sdb1). Na standardním disku jsem vyvedl dělení následující (bohužel jsem neměl kam zazálohovat stávající data, proto je řazení takové nešťastné):

  • na sda1 mám /tmp o velikosti 1GB
  • na sda2 se nachází /home s velikostí 15GB (mám tu pouze jeden účet, data jsou na sda5, příp. do budoucna na NAS)
  • sda3 je prázdný 25GB oddíl a čeká, až se bude na něco hodit (možná pořídím widle a tohle bude datová část, systém přijde na SSD)
  • sda5 jsou ona výše zmíněná data, 95GB mountnutých na /home/dokumenty
  • sda6 je swap o velikosti 8GB, o němž si myslím, že je zbytečný, ale poměříme a uvidíme, viz. níže
  • a konečně sda7 je /var s velikostí 4GB

Po nainstalování systému, restartu a proběhnutí POSTu, nestačilo ani bliknout logo systému a už na mě koukal login box do systému, tohle jsem vážně nečekal, rychlost neuvěřitelná! Nebudu tu měřit starty systému ani aplikací a rozebírat různé konfigurace, jsem pouhý uživatel :-). Co jsem chtěl bylo zrychlit Eclipse a kompilaci a deployování vůbec, takže jsem přesunul Eclipse tak i repozitář pro Maven do /opt. Bohužel, zrychlení příliš citelné nebylo (konkrétní čísla opravdu poskytovat nebudu, nemám), navíc pořád docházelo k zápisům, tak se Eclipse moc nenadálo a letělo zpátky z SSD, Maven repo zůstalo, protože se z něj pouze čte (v určitých fázích, samozřejmě :-)). Kořenový adresář tedy slouží pouze ke čtení, což mám měřením ověřeno, samozřejmě při aktualizacích je nutné zapisovat, ale tento zápis je omezen na minimum, díky separátnímu /var na plotnovém disku.

Další sledování ukázalo, že velikost oddílu s /var byla zvolena příliš malá, zřejmě by byl vhodný alespoň dvojnásobek, uvidíme, jak se to rozroste. Kořenový adresář je obsazen z pouhých 14%, kdežto /var už ze 24%; jak jsem napsal, jsem zvědav za nějaký čas, zatím bych se nebál. Co se týká paměti a obsazenosti swapu, tak jsem to velikostně asi zbytečně přehnal, pouhý běžící Chromium browser (nad XFCE) se tváří „relativně nenáročně“:

Stav paměti a swapu při spuštěném samotném Chromiu
Stav paměti a swapu při spuštěném samotném Chromiu

a když k tomu všemu spustím ještě Eclipse (STS) a nahodím Tomcat s několika deploynutýma aplikacema tak se to trochu změní (možná bych mohl vyzkoušet, jak s těma číslama zahiphopuje Alfresco :-)):

Stav paměti a swapu při spuštěném Chromiu, Tomcatu a STS
Stav paměti a swapu při spuštěném Chromiu, Tomcatu a STS

Jak to celé shrnout? Asi tím, že to byl dobrý kup – systém je citelně svižnější, boot je okamžitý, jen pro vývoj se zrychlení nijak citelně neprojevilo, čekal jsem víc. Teď to chce trochu času, aby se mi potvrdila i správnost rozdělení disku (a hlavně nějaké použitelné NAS řešení s RAID5 a nízkým příkonem :-D).


Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *