Každý zná fleky, na kterých postávají zewli, ať se jedná o Sherwood v Praze, či okolí hlaváku v Brně, speciálně věčně opilá sebranka před malým Tescem. Zajímalo by mě, jestli hommies procházejí taky vývojem, nebo je jejich chování zakořeněni ve smýšlení?

Není možné tuto skupinu nijak generalizovat, když vezmu jen to, co vidím v Brně cestou z vlaku do práce a zpět. Hráči na kytaru (jeden z nich sedí na svým místě odjakživa, co pamatuju, a má pořád stejný repertoár), teď přes zimu se tam objevil jeden nový, ale ten to ještě tak neumí ;-). Občas studenti s flétnou, stará paní se psem a smutným pohledem, prodavači Nového prostoru, jehovisti, nabízeči tarifů pro mobily, ale to už sem nepatří. No a především opilá banda, kterou tvoří zdravé jádro nějakých punks, podivných dětiček kdo ví odkud. Tohle je hnusná sebranka – perou se, dělají bordel a bohužel často, posilněni alkoholem, obstupují hráče na kytaru, krákají s nima a dělají bordel kolem.

Bezejmenné osoby, desítky příběhů. Náhodou jsem narazil na jednoho trampa z Bostonu, který je trochu slavnější, ostatně proto tohle píšu. Má záznam na wikipedii, pár fotek na flickru, bohužel už je po smrti, proto o něm byla i zmínka v místním deníku Metro, Mr. Butch.

Ovšem jsou tu i další, další bostonský, který nepije, stará se o psa a kočku a dá se s ním debatovat o filozofii… Pročtěte diskuzi pod fotkou.

A tohle je, kam mířím: zajímalo by mě, jestli u nás existuje nějaký takový hobo, který není věčně opilej nebo nastřelenej a pořád dokola nevykládá svůj (byť) smutnej příběh, nebo lépe řečeno, jestli tu existuje nějakej hommie, kterej odešel do bezdomoví dobrovolně s nějakým cílem, nějaký „bóddhisatva nového věku“?