Meda neprisel, mistni, co spali vedle ve stanu se me smali, ze prej jsou mozna jizneji, no co, aspon jsem v celku. Ale prej tam jsou losi. Tak mam dve moznosti – obejit kus poloostrova, nebo prebrodit bazinu, mistnak to prej pred par lety zvladl (poradne posilnen alkoholem), takze jsem se nechal vyhecovat (spis se mi nechtelo s nim do auta, protoze snidal pivo s pivem), ze to zvladnu.

Trasa na Everytrail

Dostal jsem par praktickych rad – pry se mam drzet vyslapanych zirecich stezek, kdyz uvidim mladyho losa (nebo soba, nebo jak se to preklada), mam okamzite zdrhat na druhou stranu. Pak jeste rikal neco o paseracich a ze se v estonsku hned strili, ale protoze je to odtud cca 50m do mezinarodnich vod, nikdo si to nelajzne a mam pry byt v klidu :-).
Tak jsem teda vyrazil – nejprve po ceste, potom lesem, potom ostruzinim a nakonec jsem dospel k okraji rakosi – prijemna loucka, ale dal – beda beda! Hned jsem pochytil prvni stezku vedouci primo do jungle, tak jsem dal k ruce doutnicky, protoze repelent nejak nezabiral na komary (a taky jsem chtel udrzet dal od tela ty velky rohaty savce). Meli to dobre proslapany – nebyla to stezka, ale jen naznaceni smeru, kudy se ubirat, abych se moc nevykoupal. Cestou to byl samej sutr a velke pneumatiky buh vi z ceho a buh vi, jak se tam dostaly.

Po par minutahc jsem se probrodil rakosim na druhou stranu a vitezne si oddychl neveda, ze to horsi je teprve prede mnou. Tze jsem poridil pametni foto uprostred baziny a vyrazil dal do lesu s tim, ze tam uz to bude v pohode. Kulove, koprivy, malini, prales. Hruza, des a ja opet v kratasech a sandalach. Nejprve jsem se snazil vybirat opet stezicky zvere, ale byly tak klikate a stejne zarostle, ze jsem od toho nakonec upustil a sel rovnou za nosem pribliznym smerem. Po nejake hodince se to vyplatilo a v dali uvidel probleskovat neco lidskeho. Mezitim jsem mel nohy rozervane a dostipane na hadry a celou krabicku doutnicku vybafanou. Pruser byl ten, ze to cosi lidskeho (chata s posecenou travou) byla za plotem a nedalo se odhadnout, zda jit vlevo, vpravo ci skrz. Riskl jsem jeden smer a po mnoha dlouhych minutach se vynoril z houstiny primo na cestu, nadhera!!
S nedopalkem doutnicku v koutku, spocenej a dodrenej jsem musel vypadat jako duke nukem (az na absenci svalove hmoty a slunecnich bryli). Ovsem DOKAZAL JSEM TO!!! Ale byl jsem pekne vyplaznutej, z posledni kapky vody jsem si rano varil kafe. Hadam, ze na spici ostrova to uz asi nestihnu, tak vyzebravam vodu a mirim na nejblizsi plaz poobedvat a vykoupat se.

Davam chleba s Jalapenos naterkou z mre a jako druhej chod mexickou ryzi; na to, jak je to standardne hnusny to do me zahuci jak nic a potom uz nadherna koupel. Voda prijemne chladna, nevyhoda je, ze je ji porad maximalne po pas a neni skoro vubec slana. Svuj ucel ale plni a nadherne osvezuje (a smyva ty pavuciny a koprivy a prach a a …). Hodinku si tam lebedim a potom se sbiram smerl loksa, abych stihl nejaky bus, prece jen je sobota vecer.
Po strastiplne ceste, kdy jsem toho mel fakt plny zuby (teplota odporna, po asfaltu na slunicku je to nic moc) a videl jsem jen stary rusky zakladny, rusy a rodiny na piknicich jsem dorazil do loksy a tesil se na nejakou vodu, nebo aspon pivko, ale zrada – na namesti cekal bus, po kratke kontrole jizdniho radu to vypada, ze je to posledni na dlouhou dobu, takze usedam (poradna herka to je). Zahy se vydavame na kostrbatou pout a ja si uvedomuju, ze listek kterej jsem koupil je do vesnicky, odkud jsem rano vyrazil a ne do toho mestecka u dalnice, jak jsem si myslel. No co uz, stejne nic nejede, aspon se podivam na absolvovanou trasu z busu. V cilove stanici jdu za ridicem a zkousim to rusky, jestli jede zpatky, ale asi jsem ho nejak nasral, pze mi nedava listek za 15 jako tam, ale rovnou za 40 a neco vykrikuje. Do dveri se ale hrnou zastupy, tak si jdu sporadane sednout a zkousim to anglicky na nejakou mladou rodinku za mnou a dozvidam se, ze jede do tallinnu, takze mam vyhrano!!!

V tallinnu uz jsem jako doma, takze prcham na prvni mozne zastavce (nejdou mu otevirat zadni dvere, vzdycky vezme klicku od okna a chvili hackuje mechanismus a potom je mohutnym kopem rozrazi) spolecne s onou mladou rodinkou za doprovodu klaxonu busu za nami (nedari se mu chudakovi ty dvere zavrit).
Tze vyrazim na hostel – primo do centra. Tam se dozvidam, ze se mnou jaksi nepocitali, ze cekali muj prijezd az zitra, tak chvili hudrujeme a nakonec kempuju ve spolecenske mistnosti na gauci – a to zdarma, tak se mi to libi! Vybalovacka, sprska a potom trada na nakup – snidane a piva (ofkoz). Cestou potkavam nejakou tezce orientalni hospodu, kde cepuji krusovice, tak se nechavam zlakat, kdyz jsem usetril za ubytovani. Davam si nejakou hovezi smesku, ve ktere vsak nakonec prevazi cesnek, kopr a cuketa (a beef tam skoro vubec neni), ruske obsluze davam jako dysko zbytek penez a prcham smer hostel.
S nakupem piva jsem to (opet) prehnal, takze az do rannich hodin sedime s majitelem a koukame napred na hanebny pancharty ve full hd a potom na southparky. Pak uz se to opravdu neda, tak to balime a heja-hou!