Puvodne jsem sice do helsinek planoval stopa, ale prece jen jedu railovat, tak aspon jedno svezeni vlakem v kazdem state melo byt, navic (konecne) prselo, tak by mi asi stejne nikdo nezastavil. Listek jsem kupoval kartou-takovou rychlovku jsem jeste nevidel-rychleji odbaven, nez kdybych platil hotove. Vlacek byl maly couracek (no, couracek, misty valil az 160kmph), bez stolecku, operek na ruce a hlavne bez zachodu!! Ale ty dve hodinky se v klimatizovanem vagonku daly.

Do helsinek jsme dorazili se sluncem nad hlavou, ale tezkymi mraky kolem, takze tentokrat jsem destove predpovedi veril a opustil plan prespat na „psim ostrove“. Alternativni plan byl mazat do pristavu, jestli se neda spat tam. Pri priblizeni v ona mista prisla pekelna vetrna smrst a protoze se v pristavu stavi a vsude jsou hromady prosivky a prachu, tak to byla pisecna boure, ze nebylo videt na krok. Pozitivni bylo, ze hala byla otevrena do pulnoci a venku byly zastresene lavicky, takze s alternativnim planem se dalo pocitat. Bagl jsem hodil do uschovny a vyrazil vstric mestu – predevsim olympijskymu stadionu. Na posilnenou jsem zdlabl kebab u mistniho ackare (zas-mega pajzl, ale kdyz jsem nechtel nic k piti, automaticky nabidl dzban se studenou vodou), nastudoval mapu a vyrazil.

Chram ve skale

Chram ve skale

Chvili jsem se motal ulicema, potkaval vice ci mene zajimava mista (napr kostel ve skale – Temppeliaukio – ale plnej rusky NAHLAS mluvicich turistu) a dostal se ke stadionu. Nic moc, navic me znervoznovaly ty tezky mracna nade mnou. Ale hral se tam fotbal, tak jsem se zdrzel – nevim sice kdo hral, ale kotel tam byl poradnej!! Vzal jsem kesky okolo, vyfotil pstrosa na sracim hristi pro psy a prosel mistni sherwood. Pak uz jsem miril zpatky do pristavu na chvili schrupnout a cestou se zastavoval u poulicnich umelcu a dlabal orechy.

Olympijsky stadion

Olympijsky stadion

V pristavu jsem chvilku zalomil (prisel jsem hodinku pred zavirackou, tak opravdu jen chvilku) a po vyhnani ven jsem skoncil na dlazbe s partickama ozralcu, kteri si byli nakoupit na trajektu chlast a ted to do sebe ladovali. No a protoze predpoved zklamala (byly videt hvezdy), tak jsem nasadil batoh a vysel nekam sehnat nocleh, ktery jsem po nejake hodince chuze nasel kus od onoho psiho ostrova na jakesi skale.

Mracna

Mracna

Nebylo to moc prijemne vyspani, ale lepsi nez dratem do oka, tak jsem rano celej zmrzlej a rozlamanej vyrazil na trajekt a tesil se do estonska.