Plan volneho dne pobliz rigy byl naprosto jasnej – pujcit si kolo a poradne to okolo projet, at ten pohyb neni tak stereotypni (batoh a pesky).
Nuze, spal jsem dlouho a kdyz jsem zaskocil na snidano-obed naproti do buface pres silnici, musel jsem vypadat prinejmensim podivne v danou denni hodinu, ale mohli to brat jako presnidavku. Byl to jakysi mlecny bar a vedle smeska-kramek se vsim a mezi tim zavrena kavarna, ale kdyz jsme se shodli, ze si dam kafe, tak mi otevreli a napojili. Kramek byl prazdny (mozna za to mohlo teple pivko v regalech), zato mlicnak vedle sklizel uspechy – mladi I stari chodili pro jogurty a pili to rovnou z tech pullitrovejch zavarovacek na stojaka, kefiry si odnaseli domu, nebo na cestu.
Kdyz jsem do sebe nacpal kafe a par sladkejch kousku cehosi, co neprodavali po kilech, vyrazil jsem pro jednu kesku „pobliz“, abych tam kolmo nemusel pres dalnici zajizdet. Cesta byla dlouha a umorna, kolem byly same vilky, cele baltezers vypadalo, jako nejaka ctvrt zbohatliku ci mafianu, nebo pokud je tu takovy zivotni standard, tak to respekt! Keska byla za jakymsi kasinem u brehu jezera v zajimave rostle borovici, ale spis me zaujalo to kasino – klub uprostred boroveho lesa na ohromnem pozemku obehnany plotem s dvojitym ostnatym dratem, kazdych 5m u plotu cidlo pohybu. Holt asi to nebyl jen tak obycejny klub :-).
Cestou zpatky jsem se chtel zastavit na slibovanem pamatniku komunisticke tyranie, ale dosel jsem leda na mistni hrbitov a zaboha jsem tam nic nemohl najit, krome mnozstvi relativne starych hrobu (rekneme 1890 a podobne), ktere byly pekne udrzovane, ale I ty vsechny ostatni ve srovnani s nasimi hrbitovy, obcas u hrobu I lavicka…pak jsem jeste chvili bloudil po brehu jezera, protoze jsem blahove myslel, ze se to tama da projit podle vody az zpet k hostelu, ale chyba lavky – kazda vilka ma svoji nudli oplocenou az do vody a kdyz nahodou ne, je tam rakosi, nebo velikej pes.
Tak jsem nakonec dosel po silnici a pujcil si konecne to kolo. Takova ukrajinka-like, ale modernizovana – s odpruzenou vidlici vpredu I vzadu, cerstvej vzorek…a vubec, mazalo pekne :-). Teren nadhernej – rovinka za rovinkou, obcas mirne zvlneni, ale dost casto pomerne hlubokej pisek. Ale dalo se jezdit I po silnici (silenej provoz), jen to bylo min pohodlne, nez lesni cestou. Snazil jsem se pobrat kesky cestou, coz se docela darilo (az na jakousi vodarenskou vez, kam jsem vysplhal, ale nahore byla tezka tma a podivna podlaha, tak jsem to bez baterky a sam srabsky vzdal, abych nekam nepadl). Taky se mi darilo je brat s kolem – docela jsem polekal mistnaky, kdy se oni brodili rakosim a koprivama pesky s rucnikama k plazi, ja to bral na kole :-).
Na posledni cache jsem se ale tesil nejvic – u jakehosi kruhoveho jezera, bohuzel pujcovni cas uz tezce tlacil, tak jsem mazal jak o zivot a ani si poradne nevychutnaval okolni bory, mocaly a kanaly.
Jezero moc pekne, hned bych tu na par dni zakempoval, ale asi se tu moc nevyplati palit ohne – raselina na mnoha mistech poradne hluboko vyhorela (a bordel z mnoha pareb). Takze rychly odlov a kalup – za 30minut stihnout cestu zpet, ktera mi tam trvala dve a pul hodiny. Dal jsem tomu po lesnacce poradny kapky, takovy teren by se mi u nas nemalo libil, vyblbl bych se tam fest!
