zacatek byl bezva. bal jsem se nechutnyho paraku, jakej pocasi predvadelo celej tyden. kdyz jsem odjizdel, bylo pod mrakem, v bratislave uz bylo pod vice mraky a vitr ukazoval, jak dokaze obalit hotdoga za 40 centu piskem. napadlo me, ze asi bude docela vesele v tomhle pocasi odlitat. a taky ze jo :-).
 

jen jsem dosel na letisko, zacalo bozi dopusteni: venku cerno a snury vody bicovaly drahu o sto sest. dokonce I do budovy zatikalo. to jsem zrovna daval odpocinout noham po snaze vystat si prvni misto ve fronte na brane. prej si mame s odletem pockat, blizsi info za 30 minut. behem tech 30 minut odklonili jeden let do vidne, druhy do budapesti, prijemne. ale nas pilot byl machr, vynoril se z hlmy a umne prastil strojem o pristavaci drahu a prej, ze by chtel hned letet. no proc ne! tentokrat uz jsem (poucen panem peltonem) se sproste probil az dopredu v touze chytnout sezeni u okna I bez priority boarding priplatku. prozirave, nejen kvuli sezeni: uz jsem zminoval dest, ale jeste jsem nezminoval beh v tomto desti :-). nuze, jakmile letuchtivy dav opustil kryte schodiste, zacal uprk – statecne jsem se drzel mezi prvnimi a mezi prvnimi taky dobehl do letadla – prede mnou jen par lidi, takze jsem se vmestnal aspon trochu pod strisku, mokrej od poloviny hlavy k polovine paty. ostatni museli byt uplne durch! a jako bonus jsem vychytal sicnu u cistyho okynka a kino mohlo zacit.
 
nevim, jak ma rastislav stefanik staveny ranveje, ale rolovali jsme az uuuplne dozadu a podle puncoch na nas vitr sel z asi 10 hodin. v posadce byl nejakej ind nebo co to bylo a byl ze vseho nehorazne vysmatej. jakmile jsme se odlepili od drahy, svihlo to s nama plavmo vpravo, zajimave :-). ale zajimavejsi prislo hned zahy: sotva par metru nad zemi jsme se propadli uplne nehoraznym zpusobem, zezadu byl slyset krik :-D. jeste to trochu houpalo, ale jakmile jsme proletli tou vatou, byl klid.
frankfurt uz tak dramaticky nebyl, mraku bylo pomalu a misty bylo videt na zem, pekny pohled, k okynku se budu probijet casteji! snad by stala za zminku jen neukaznenost nemcu (nebo neznalost anglictiny), protoze chvili pote, co kapitan zarval a pripoutala se I posadka, ulickou spacirovala nejaka nemka smerem vpred a zahy I zpet, umravnena indem (nevim, co chtela, zachod je vzadu a pistoli nemela).
po pristani sklidil kapitan potlesk a ja vyrazil hledat terminal a42, bezvysledne. jak se totiz zahy ukazalo, byl jsem na uplne jinem letisti, nez jsem cekal :-). ok, co se da delat, ale jedinej shuttle do mesta stal 12E, cesta trva cca 2 hodiny, navic mame spozdeni…no nepekne!
nastesti jsme vyrazili o neco driv a ja mel hodinku na probehnuti okoli frankfurtskyho nadrazi a porizeni aspon priblizne te fotky, kterou jsem si vyhlidl z autobusu.
 
pak uz jen koupe lahve vody, pizzy a sup do spozdeneho ice a v nem rychlosti 250kph trada na hamburg, kde ted sedim v pekarne, srkam dalsi kafco, chaluju kolac s vybornou marmeladou a cekam na vlacek do neumunsteru, kde snad premluvim stiplistka, aby me pribalil do jejich expresu smer odense, protoze tu neni mozny zaplatit rezervacku pomoci automatu, ani na informacich, divne :-(.