dreamer of the day
Eurotrip 2010
Eurotrip 2010 – den 14
012 years ago
by shmoula
in Eurotrip 2010
KOPR mivam standardne pres tyden, ale ze by do skatulky s touto rostlinou spadalo I psani put-deniku? Tak jako tak, sedim ted v bergamu na letisti, cekam, az prileti kuba, abychom se mohli vydat pesky do francie 🙂 a premyslim, co ze se vlastne ty posledni dva dny na severu delo.
Tak timto vlakem bych asi nerad jel 🙂
Jasne je, ze jsem se vzbudil, nakoupil zasoby a vyrazil na vlak smer Sestokai, Mockava a polsko. Byl to takovy roztomily motoracek, ze ktereho v Sestokai nahnali lidi do autobusu a prevezli do Mockavy, mezi tim neco opravovali a hlavne tam byly jiny rozchody koleji. Kolem porad pekna prerie 8-).
Dvourozchodna trat na hranicich polska a litvy
Cesta do warzsawy mela ted trvat snad 10 hodin, to bude teda zabava. Cestou se zas posunul cas a do Warzsawy jsme dojeli za tmy. Takze prochazka do hostelu a pak shanet veceri. Bohuzel uz bylo skoro vsechno zavrene, tak jsem byl odkazany na kebab v jakymsi nonstopu. Pak jen sprcha a spanek na extremne mekke posteli. Rano byla prilozena snidane, coz bylo pozitivni, ovsem jen to vyvazilo rozbitej pocitac s internetem, nastesti meli wifinu.
Bagl do uschovny a vzhuru do mesta! Napred jsem si rikal nic moc, ale pak se otevrelo prede mnou stare mesto a ja se nestacil divit. Malinke barevne baracky, krivolake ulicky – hezci nez praha. A predevsim pred radnici rozprasovac – to jsem si nemohl nechat ujit, tak jsem dal sel jako vodnik :-).
Warsava - k porovnani kolem staly pamatnicky s dobovyma fotkama se spousti
Jidlo jsem mel v planu si dat v mlecnaku, bohuzel byly tak natriskany turistama, ze se tam nedalo ani vejit. Nejen mlecnaky, ale I dalsi pozustatek dob minulych tu maji – strach. Kdyz jsem sel za nekym, dotycny ocividne znejistel, zensky si davaly ruku na kabelku, zastavovaly u vyloh nez prejdu… bylo to hodne citit!
Medvidek pu (i s prasatkem)
Bohuzel mi zdechly I ty nove koupene baterky, tak jsem si vyfotil jen pametni desku v ulici medvidka pu a dal si dvacet v parku. Kesky byly na nevhodnych mistech, navic uz jsem mel toho vseho vazne plny zuby a vicemene se tesil domu.
Shrnuti na zaver? Pekne to bylo, jen asi opet brane prilis hopem, klidne bych to o par tydnu protahl a na kazdem z mist se zdrzel o neco dele, abych mel aspon trochu pocit stalosti – ty rychle uprky na dalsi mista se docela podepisovaly na divnem pocitu. Estonsko-Lotyssko-Litvu bych rad dal znovu, treba autem a s kolem, protoze ten teren je tam idealni. Finsko bych dal severneji, idealne nejakej poradnej vylet norsko/svedsko/finsko a rusko, aby bylo co porovnavat. V rusku jsem zatim nebyl, ale z techto jmenovanych zemi vede jednoznacne norsko, ktery mi loni ucarovalo asi nejvic. Velkym failem tohoto tripu byly rozhodne kesky, vubec se mi nedarilo, ale mozna to bude tim, ze jsem je mel docela na haku. No a jak ze jsem se pohyboval? Nemecko-Finsko-Estonsko-Lotyssko-Litva-Uzupio-Polsko, leteckyma carama mereno 2534mil, coz je cca 4100km, docela slusne B-). Mapa tutok:
Eurotrip 2010 - mapa
Eurotrip 2010 – den 13
012 years ago
by shmoula
in Eurotrip 2010
Kdyz jsem rano rozloupl oci, byly vsechny palandy obsazene, vsichni chrapali a smrdeli, I chlastem. V pritmi nebylo jasne, kolik muze byt hodin, nejak jsem tim casovym posunem, drimanim v prubehu dne a pozdnimu usinani vyradil z provozu svoje biologicky hodiny, proto me prekvapilo, ze uz je pul jedenacty.
Takze jsem posnidal pullitrovku boruvkovyho jogurtu, co jsem si den pred tim poridil a vyrazil zkoumat rozpaleny mesto. Teploty jsou naprosto neunosne, vyrazil jsem na sever za chladem, ale kdyz srovnavam aktualni teploty v danem miste a u nas, tak u nas jsou vetsinou o cca 5st nizsi. Ve meste se to proste neda, je to jak v troube. Takze se snazim chodit stinem, parkama a tak, obcas ale na slunko vykouknu, hlavne kvuli foceni ;-).
Vilnius
Jista je vsak jedina zastavka – republika uzupio. Tam jsem nakonec skoncil u reky, vrazil tam nohy a dlouhy casek pobyl pekne ve stinu. Jen skoda toho hluku od ozralych decek kolem.
Uzupio res publika
Snazil jsem se pobrat jeste nejaky kesky, protoze jeden kousek je zalostne malo, ale proste se nedarilo. Jsem si jistej, ze jsem byl vzdycky na spravnym miste, ale proste tam nic nebylo. Tak jsem se na to vyprdl a vyrazil na obed. Vytipovan jsem mel cili kaimas, kde vari lotysskou kuchyni, ale stejne jsem si dal soljanku (ovsem s jinym jmenem), ostatni polivky vypadaly moc vodove, nebo byly studeny ci sama ryba; a cosi, co vypadalo na fotce moc dobre, ale vyklubala se z toho mysticka s podusenym kysanym zelim, slaninou a opecenyma bramboram, zasypano koprem. Jo a samozrejme pivko, ale tezka zlodejina za ten podmirak!!
A kdyz jsme pojedli, dobze pojedli, hodilo by se…jit najit jedinou bustu frankieho udajne na celem svete. To moc prace nedalo, jen me stvalo, ze byla tak vysoko a proti slunci, takze se nedala poradne bliknout. Jo a kesku yellow shark jsem u nej samozrejme taky nenasel, zacinam si pripadat, jako amater!
Frank Zappa
Takze razim zpatky nakoupit pivo a poradny maso na veceri. Pivo jsem nasel nejaky nefiltrovany, tak mi to nedalo a musel jsem vyzkouset. Podusil jsem hromadu papriky, rajcat, toho masa a zbytek slaniny, vyprazdnil par piv a vyrazil vstric noci nafotit mesto potme a nekam zapadnout. Bohuzel, nevyslo ani jedno – brzo dosly baterky (a nahradni byly vybite-divne) a nadvori s zivou kapelou, ktere jsem si vyhlidl odpoledne, zelo prazdnotou. Tak jsem to opet (znaven chozenim) zabalil a sel spat – radeji uz v jednu, ovsem cimra byla opet prazdna. Kde sakra vsichni jsou? Klub jsem nepotkal jediny a v hospodach sedelo jen par dedku a babek…
Nocni barevne mesto
Eurotrip 2010 – den 12
012 years ago
by shmoula
in Eurotrip 2010
Dnesni plan je naprosto jasny – zajet si do stredu evropy. Puvodne jsem tam chtel I prespat, ale prece jen, kdyz je tu tak levne a pohodlne (az na kratky postele), proc tu nezustat ubytovany nejakou dalsi noc, navic, kdyz ma dnes v noci prset…
Stred evropy
Samozrejmosti je vyuziti free caje a kavy, abych mel aspon neco k te pitome kasi. Takze jsem sbalil zbyly sendvice ze vcerejska a hrnek na polivku a vyrazil na nadrazi. Tam jsem se nohama-rukama domluvil, kam ze to chci a mohl jsem na nastupiste za babkama vracejicima se z nakupu. Po chvili prijel hoooodne stary mercedes, to snad musi byt veteran a ne standartni linkovy spoj, ale omyl, opravdu byl. Sranda je, ze cesta trvajici pul hodiny timhle verglem vyjde na stejne, jako dvouhodinova cesta z tallinnu do loksy klimatizovanym busem.
Litevska dalnice
Ridic si vzpomnel, co jsem mel na listku a samovolne zastavil uprostred niceho, pouze „dalnice“ na obe strany a zvlnena krajina kolem. Tak jsem nasledoval svuj „common sense“ a vyrazil nejprve pro cache a potom primo do geografickeho stredu evropy. Od roku 2004 je tu vztycen pamatnik, tak jsem ho z par stran nafotil a umistil zadnici primo do prostredka evropy, kousek dal vlala jako jedina recka vlajka, ostatni byly zplihle.
Stred evropy
V blizkem obchudku jsem chtel poridit pivo, protoze vedro bylo tezce umorne, ale meli jen sodovky a kafe, tak jsem aspon koupil pohledy a napravil jisty rest. Pak jsem kousek odtud spraskal ty sendvice a ubublal si polivku, pustil si k tomu mrtvyho teroristu a premyslel, co v tomhle odpornym vedru delat.
Protoze bylo pobliz golfove hriste a u nej restaurace, byla cinnost jasna – obcerstvit se. Silnice onim smerem se vlnila a vlnila, slunce palilo a palilo…nastesti jsem dosel, ale vypadalo to hodne nobl (nehlede na ten vozovy park pred tim), tak jsem vzal jen plechovkovy Carlsbergy (koukali na me jak na zjeveni) a sel je vytahnout ven a koukat na hrace.
Golfove hriste
Brzo me to prestalo bavit (vlastne me to nebavilo celou dobu, jen jsem koukal na capa, jak se tam promenaduje po hristi) a vyrazil zkoumat blizkou vesnici. Bylo smutne videt, jak hriste vzniklo zrejme znicenim nejakeho stareho jablecneho sadu – obcas kolem bylo par zanedbanych stromu a na hristi samotnem se taky sem tam vyskytoval neudrzovany jedinec jablecny.
Hrac golfu ve fraku
Vesnicka snad nebyla ani tak vesnicka, jako spis neco jako chatova oblast s par puvodnima obyvatelama kolem, ale ti uz vypadali zrali na rakev. Vsichni mladi prchli do mest a tohle tu zustalo na zpustnuti. Takze opet stare neudrzovane sady, zaplevelena pole, drevo nachystane uz par let na uskladneni… je divne, ze je to tu tak citelne videt, u nas to snad takove neni. Jen by me zajimalo, kdyz budou vsichni ve mestech a pracovat ve sluzbach, co budou za par let zrat? Predrazeny obili z dovozu, odporny rajcata ze spanelskych jeskyni…a misto poli budou mit golfovy hriste patrici zahranicnim majitelim, nebo mistni smetance. Vyvoj s prominutim na hovno, aspon z meho uhlu pohledu.
Radziuliai - moc peknej nazev vesnicky
Jak uz jsem napsal, vesnice byla spis chatova osada, ale obcas se tam vyskytla I stara polorozpadla chaloupka. Zajimave tu je, ze na mapach vesnice nemaji jmena a naopak – kdyz v mape jmeno je, tak na danem miste neni vubec nic, mozna jen jedna-dve samoty, kdyz se zadari.
Baracky
To uz se ale priblizil cas odjezdu, tak jsem se vydal prasnou cestou k zastavce. A dobre jsem udelal, bus jel s 15minutovym predstihem! Ty drivejsi prijezdy budou asi nejakej mistni sport. Taky prijel mnohem lepsi bus a paradoxne jsem platil o padesatnik mene, nez cestou tam. Jen ukecanej ridic si, chudak, se mnou moc nepopovidal.
Preznackovana silnice
Zpatky doma jsem se zazasobil – hromada piva (vcetne 7.3%) a udelal si pro zmenu fazole. Musel jsem vypadat blaznive, uz drive jsem si vsiml, ze vsichni vari jen testoviny, pripadne lehka jidla predevsim z cuket a kdyz nejhur, tak si zlehka na olivovem oleji osmahnou nejakyho libovyho operence. Ja tam drtil poradnej flak slaniny, velkou cibuli a ty zminene fazole, abych je za chvili zladoval s pulkou chleba. Vyprazdnil jsem u toho vsechna piva a vida, ze frantici se nechteji delit s balantinkou ani slovy, sel jsem spat (dve hodiny a pokoj naprosto prazdny). Btw ti frantici jsou hrozny hovada – delaji neuveritelnej bordel, spotrebuji vsechno nadobi, neuklizi po sobe…zato ti kluci korejsky, to je jina!
Eurotrip 2010 – den 11
012 years ago
by shmoula
in Eurotrip 2010
Pokud jsem vcera tvrdil, ze jsem poradne pospal, dneska jsem tomu dal na prdel mnohem vic, dokonce mi do kumbalu vlezla I uklizecka a vida, ze neni prazdno (vsude se susilo pradlo), honem prchala! Po opravdovem probrani u snidane v kafiskarne pres silnici, sbaleni vseho toho uz suchyho pradla a trada pryc – zkoumat rigu.
Dar sovetskych delniku lotysskemu lidu
Po tom, co jsem nechal bagl v uschovne jsem vyrazil do ulic pro nejaky caches, ale mel jsem pech – mraky lidi, pripadne kdyz uz jsem mel, tak se objevil mudla – zkratka a dobre, sebral jsem akorat jednu v troskach synagogy a radeji se na to vyprdl a vyrazil zkoumat mesto.
Pred dvema dny jsem myslel, ze riga je nic uprostred niceho, ale pletl jsem se (stejne tak I s dalnicema – prece jen jsem po jedne opravdove dneska jel, asi jsem ji musel minule zaspat). Je to docela pekne mesto s nadhernym parkem, jen co je pravda! Vsude se bohuzel pilne opravovalo, stavelo leseni, nebo turistovalo. Z davu jsem byl tak znechucenej (nedalo se fotit, porad nekdo zavazel), tak jsem se snazil chodit postrannima ulickama, kde jsem sem tam neco ulovil.
Park
Kapitolka sama je jidlo – chvili jsem vybiral, ale pak jsem zapadl do slusne vyhlizejiciho podniku s pranim soljanky a veproveho stejku na litevsky zpusob. Soljanka nic moc – vodova, maso zadne, jen uzenina, ale ok, taky se da, co dal? Stejk – humus – utopeny v oleji (navic ne stejk, ale kotleta) a litevsky zpusob je zrejme co dum dal, neco jako u nas v turisticky proflakle destinaci; chut nevalna (resp.zadna) a jako tresnicka – hranolky k tomu, navic v prepalenem oleji, no hnuj. Kdyz k tomu pripoctu jeste 10% navic za servis, tak je mi te usmevave servirky lito za muj vyraz pri odchodu -> predrazeny hnuj.
Ulicka v Rize
Nejvyssi cas se vratit na nadrazi, takze co je cestou – synagoga, ktera tam ovsem nebyla, akorat pobliz mnohem sympatictejsi hospudka s mnohem sympatictejsimi cenami, chjo. Zbytek penez padl na sendvice, lahev vody a na jakejsi alkohol v pixli, kterej tam piji vsichni, uplnej zbytek potom do bednicky na „disabled children“. Potom do uschovny pro bagl, vypit ten mistne oblibenej hnuj a hup do eurolines lux busu.
Skoro jako v Pyongjangu
Bus pohodlnej, klimacka, wifi, zasuvky, kafe zdarma, hity 80.let v tv; narazil jsem sluchadla, pustil soulcouching a usnul.
Teda, jen co jsem se vzbudil, hned me vyliskal zpusob, jakym to sofer daval – totalne agresivne a bezohledne (jeste vic, nez nasi sudet agency), to jsem jeste nevidel, holt asi jsou placeni za brzky prijezd. Silnice byla obycejna nase „jednicka“ a on to rezal pres plnou caru, v neprehlednym terenu…poradnym tempem, chuligan. Vyhodou bylo, ze jsme prijeli o cca 3/4 hodinky drive!
Napred jsem chtel tvrdit, ze v lotyssku nejsou dalnice, ale po chvili (resp az pobliz hlavniho mesta) se neco na ten zpusob objevilo. Co ale muzu zcela zodpovedne tvrdit je fakt, ze zdejsi krajina je taky kouzelna. Proste prerie, zvlnenejsi, obcas lesik, ale predevsim farmy uprostred plani. Cele mi to tak nejak pripadalo jako urcite casti US&A, jen opustenejsi. Tezko rict, jestli farmari byli prohlaseni za kulaky, nebo odesli az nedavno, hodne farem vypadalo opustene (a pole taky) a naopak nektere rozpadle chaloupky byly osidlene, na strese satelit… hned bych si jednu farmu poridil – lemovana stromy, kolem dokola nic a napojena na komunikaci dlooouhou prasnou cestou. Mezitim se vsak setmelo a nad loukama vystoupila mlha a cele to tvorilo hodne kouzelnou kulisu te rychle jizdy, musim to tu nekdy dat na kole, teren je idealni (jen teploty ne).
S jiz zminovanym predstihem jsme dorazili do vilniusu, takze jsem zapadl do hostelu, zesprsel se a usnul, resp neusnul, protoze jsem byl prekafovanej, precajovanej a vyspanej z busu, navic tu nekdo uple silene chrapal, hruzna to noc!
Eurotrip 2010 – den 10
012 years ago
by shmoula
in Eurotrip 2010
Plan volneho dne pobliz rigy byl naprosto jasnej – pujcit si kolo a poradne to okolo projet, at ten pohyb neni tak stereotypni (batoh a pesky).
Nuze, spal jsem dlouho a kdyz jsem zaskocil na snidano-obed naproti do buface pres silnici, musel jsem vypadat prinejmensim podivne v danou denni hodinu, ale mohli to brat jako presnidavku. Byl to jakysi mlecny bar a vedle smeska-kramek se vsim a mezi tim zavrena kavarna, ale kdyz jsme se shodli, ze si dam kafe, tak mi otevreli a napojili. Kramek byl prazdny (mozna za to mohlo teple pivko v regalech), zato mlicnak vedle sklizel uspechy – mladi I stari chodili pro jogurty a pili to rovnou z tech pullitrovejch zavarovacek na stojaka, kefiry si odnaseli domu, nebo na cestu.
Kdyz jsem do sebe nacpal kafe a par sladkejch kousku cehosi, co neprodavali po kilech, vyrazil jsem pro jednu kesku „pobliz“, abych tam kolmo nemusel pres dalnici zajizdet. Cesta byla dlouha a umorna, kolem byly same vilky, cele baltezers vypadalo, jako nejaka ctvrt zbohatliku ci mafianu, nebo pokud je tu takovy zivotni standard, tak to respekt! Keska byla za jakymsi kasinem u brehu jezera v zajimave rostle borovici, ale spis me zaujalo to kasino – klub uprostred boroveho lesa na ohromnem pozemku obehnany plotem s dvojitym ostnatym dratem, kazdych 5m u plotu cidlo pohybu. Holt asi to nebyl jen tak obycejny klub :-).
Geo-borovice
Cestou zpatky jsem se chtel zastavit na slibovanem pamatniku komunisticke tyranie, ale dosel jsem leda na mistni hrbitov a zaboha jsem tam nic nemohl najit, krome mnozstvi relativne starych hrobu (rekneme 1890 a podobne), ktere byly pekne udrzovane, ale I ty vsechny ostatni ve srovnani s nasimi hrbitovy, obcas u hrobu I lavicka…pak jsem jeste chvili bloudil po brehu jezera, protoze jsem blahove myslel, ze se to tama da projit podle vody az zpet k hostelu, ale chyba lavky – kazda vilka ma svoji nudli oplocenou az do vody a kdyz nahodou ne, je tam rakosi, nebo velikej pes.
Jezero hladke v krovich stinnych
Tak jsem nakonec dosel po silnici a pujcil si konecne to kolo. Takova ukrajinka-like, ale modernizovana – s odpruzenou vidlici vpredu I vzadu, cerstvej vzorek…a vubec, mazalo pekne :-). Teren nadhernej – rovinka za rovinkou, obcas mirne zvlneni, ale dost casto pomerne hlubokej pisek. Ale dalo se jezdit I po silnici (silenej provoz), jen to bylo min pohodlne, nez lesni cestou. Snazil jsem se pobrat kesky cestou, coz se docela darilo (az na jakousi vodarenskou vez, kam jsem vysplhal, ale nahore byla tezka tma a podivna podlaha, tak jsem to bez baterky a sam srabsky vzdal, abych nekam nepadl). Taky se mi darilo je brat s kolem – docela jsem polekal mistnaky, kdy se oni brodili rakosim a koprivama pesky s rucnikama k plazi, ja to bral na kole :-).
Panorama s rigou v pozadi (klikni)
Na posledni cache jsem se ale tesil nejvic – u jakehosi kruhoveho jezera, bohuzel pujcovni cas uz tezce tlacil, tak jsem mazal jak o zivot a ani si poradne nevychutnaval okolni bory, mocaly a kanaly.
Panorama kulateho jezera (klikni)
Jezero moc pekne, hned bych tu na par dni zakempoval, ale asi se tu moc nevyplati palit ohne – raselina na mnoha mistech poradne hluboko vyhorela (a bordel z mnoha pareb). Takze rychly odlov a kalup – za 30minut stihnout cestu zpet, ktera mi tam trvala dve a pul hodiny. Dal jsem tomu po lesnacce poradny kapky, takovy teren by se mi u nas nemalo libil, vyblbl bych se tam fest!
Zapad slunce u vecere