3.6 Strategie návrhu


Pro vývojáře existuje mnoho možností, jak zahrnout podporu AJAXu do aplikace [2].
Může se jednat o kompletně vlastní kód na straně klienta i serveru, o využití existujících knihoven JavaScript kódu, kompletních frameworků se zabudovanou podporou AJAXu, či možnosti vývojových prostředí, které obsahují „kompilátor“ jazyka Java do JavaScriptu. Při návrhu aplikace je nutné zvážit všechna pro i proti jednotlivých metod, ne každá je vhodná pro řešení daného problému.
V této kapitole se pokusím nastínit vlastnosti jednotlivých metod, včetně jejich dobrých i špatných vlastností a uvést příklady knihoven či aplikací, které jsou na nich založeny.

3.6.1 Vlastní

Touto metodou se rozumí napsání všech částí aplikace ručně: tedy vytvořením DOM s CSS a napojením na JavaScript s ošetřením XMLHttpRequest počínaje a obslužnými rutinami pro zachytávání požadavků, jejich zpracování a vytváření odpovědí na straně serveru konče.
Nevýhody tohoto řešení jsou dobře viditelné: především je to ohled na bezpečnost – je nutné do aplikace vnést zabezpečovací mechanizmy a především dobře ošetřit neočekávané vstupy jak na straně serveru, tak klienta. Stejně tak je potřebná velmi dobrá znalost všech použitých technologií, protože veškerý kód bude nutné psát ručně (snad s výjimkou generování DOM a CSS). Další nevýhodou je optimalizace kódu pro funkčnost ve více prohlížečích a ošetření používání tlačítka zpět.
Na stranu druhou výhodou toho řešení je dokonalý přehled nad všemi částmi projektu a výborná kontrola nad vším, co se v aplikaci děje.

 

3.6.2 Použití knihoven JavaScriptu

Díky využití existujících knihoven JavaScriptu je možné skrýt nízkoúrovňové operace s objektem XMLHttpRequest. Klientská strana aplikace se také stane bezpečnější (JavaScriptový kód v knihovně je ověřen mnoha uživateli a vývojáři, na rozdíl od vlastního nízkoúrovňového kódu).
Knihovny JavaScriptu přináší také další, nepřímé, možné výhody: jsou jimi např. jednodušší operace s objekty v DOM, efekty zpříjemňující uživateli práci.
Jednotlivá řešení jsou také optimalizovaná alespoň na nejpoužívanější prohlížeče, není tedy nutné tento problém řešit, případně alespoň částečně pokrývají i možné použití tlačítka zpět, či požadavek o uložení stránky mezi oblíbené (v daném rozložení).
Mezi nevýhody může patřit potřeba využití více různých knihoven zároveň, když jedna nepokrývá všechny potřebné oblasti. Stejně tak se vývojář musí orientovat v JavaScriptu, i když základní nízkoúrovňová volání pokrývají knihovny, stále je potřeba propojit objekty v DOM s událostmi a akcemi.
Mezi známější knihovny patří Dojo toolkit (AFD, BSD licence), Prototype (MIT licence), Script.aculo.us (MIT licence) a Rico (Apache 2.0 licence).

 

3.6.3 Použití frameworku

Do této kategorie spadají především řešení, kde základním kamenem je použití technologie JSF. Silný základ v podobě knihoven komponent, spolu s obslužným kódem, běžící na straně serveru je dále rozšiřován o propojení aplikační logiky pomocí JavaScriptu pro jednotlivé komponenty na straně klienta. Samozřejmostí je možnost vytváření nových komponent, případně úprava již stávajících pro vlastní potřebu.
Snad největší výhodou je možnost využití vizuálního nástroje pro tvorbu takovéto aplikace – například Sun Java Studio Creator, kde je možné tvořit aplikaci metodou drag-and-drop, čímž odpadá požadavek dokonale se orientovat v jednotlivých použitých technologiích (alespoň teoreticky). Výhodou je také znovupoužitelnost vytvořených komponent, díky jejich „balíčkování“.
Využití specializovaného vývojového nástroje pro tvorbu tohoto druhu aplikace dále přináší možnost krokování kódu, tedy větší možnosti pro ladění aplikace.
Možné nevýhody mohou být snížená orientace v kódu, protože velkou část generuje vývojové prostředí automaticky, případně při tvorbě vlastních komponent je nutná opět velmi dobrá znalost používaných technologií, nutnost ošetřování nekompatibility jednotlivých prohlížečů, ukládání do záložek a ošetření tlačítka zpět.
Mezi nejznámější frameworky užívající tuto strategii patří ICEFaces (Mozilla Public 1.1 licence i komerční řešení), Ajax4jsf (Common Development and Distribution licence), Java Blueprints (BSD licence) a částečně i Google Web Toolkit (Apache 2.0 licence).

 

3.6.4 Generování z jazyka Java

Poslední z možností (poslední z hlediska členění odstavců této práce) je použití frameworku Google Web Toolkit (opensource produkt společnosti Google pod licencí Apache 2.0). Jedná se o balík obsahující Java-To-JavaScript kompilátor, prohlížeč (upravený Mozilla Firefox), knihovnu emulující JRE a knihovnu vlastních UI komponent.
Výhoda tohoto řešení spočívá v tvorbě aplikace čistě v jazyce Java. Díky tomu je možné využít jakékoliv vývojové prostředí pro vývoj a odladění Java aplikace s podporou GWT a poté aplikaci zkompilovat kompilátorem J2JS a nechat běžet jako čistě HTML/JavaScript aplikaci (tzv. Web mode) např. ve webovém kontejneru, nebo program přeložit do Java Bajtkódu a nechat běžet v Java Virtual Machine (tzv. hosted mode), kdy je možno využít možnosti ladění v rámci prostředí, včetně nastavení breakpointů a krokování aplikace.
Zřejmě jedinou nevýhodou tohoto řešení je, že veškerý JavaScript kód je generován J2JS kompilátorem, čili hledání případné chyby či nestandartního chování může být poměrně náročné.

public class Hello implements EntryPoint {
public void onModuleLoad() {
Button b = new Button("Click me", new ClickListener() {
public void onClick(Widget sender) {
Window.alert("Hello, AJAX");
}
});
RootPanel.get().add(b);
}
}

Tab. XXI: Příklad jednoduché aplikace založené na GWT

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *